Od Keltů k Vikingům
V Anglii žilo původně keltské obyvatelstvo, které bylo během 1. století našeho letopočtu ovládnuto Římany. Ti zde založili provincii Britannia, podle které je dnes pojmenována Velká Británie.
Během 5. století se do Anglie dostávaly kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Souhrnně jim dnes říkáme kmeny Anglosasů. Tvořili malá království, jejichž odkaz zůstává v dnešní době v podobě hrabství (jedná se například o Kent, Essex nebo Sussex). V 8. století se v Anglii objevili Vikingové a bojovali s anglosaskými kmeny.
Vznik křesťanské Anglie
Během 6. století se do té doby pohanskou Anglií začalo šířit křesťanství s centrem v Canterbury, kde se prvním arcibiskupem stal svatý Augustin.
Vikingové byli poraženi Alfredém Velikým, kterému se podařilo sjednotit anglosaské kmeny a stal se prvním anglickým králem v roce 871. Oproti většině středověkých panovníků Alfréd Veliký uměl číst a psát.
Bitva u Hastings
Na počátku 11. století dochází k bojům o anglický trůn, který se snaží ubránit král Harold II. Ten se střetl v roce 1066 s normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem v bitvě u Hastings.
Vilém Dobyvatel bitvu u Hastings vyhrál, porazil anglosaského krále a stal se tak anglickým králem. Zároveň byl ale normanským vévodou, který byl leníkem (podřízeným) francouzského krále.
Vláda Viléma Dobyvatele
Vilém Dobyvatel během své vlády založil velké množství hradů, nejznámějším je Tower v Londýně. Stojí také za zavedením takzvané Domesday book, kam se sepisoval šlechtický majetek. Za jeho vlády se začalo na anglickém dvoře mluvit francouzsky.