Sebepodpora neznamená ignorovat chyby
Sebepodpora je laskavý a realistický přístup k sobě. Uznáváme své chyby a hledáme způsoby, jak se z nich poučit. Sebekritika nás naopak sráží, aniž by nabízela řešení, a brání nám v růstu.
Příklad: Sebepodpora znamená říct si: „Udělal/a jsem chybu, ale příště to zkusím jinak.“ Sebekritika by byla: „Jsem neschopný/á, nikdy to nezvládnu.“
Jak poznat sebepodporu?
Sebepodpora nám pomáhá v růstu:
- Je konstruktivní: Soustředí se na řešení a poučení z chyb.
- Je laskavá: Umožňuje nám být k sobě soucitní, i když se něco nepovede.
- Podporuje pozitivní změnu: Povzbuzuje nás k hledání cesty vpřed.
Příklad: Když dostaneme špatnou známku, řekneme si:
„Podcenil/a jsem přípravu, příště se lépe připravím.“
Jak poznat sebekritiku?
Sebekritika nás oslabuje:
- Je destruktivní: Zaměřuje se na hodnocení a obviňování, místo hledání řešení.
- Snižuje sebevědomí: Vede k pocitům selhání a bezmoci.
- Blokuje akci: Kvůli ní se bojíme udělat další krok nebo zkoušet nové věci.
Příklad: Po špatné známce si řekneme: „Jsem neschopný/á, nemá to cenu,“ a přestaneme se snažit.
Jak převést sebekritiku na sebepodporu?
Zastavme negativní myšlenky: Uvědomme si, když začneme být k sobě tvrdí.
Příklad: Když si říkáme: „Zase jsem to pokazil/a!“, zastavme se a změňme tón na laskavější.Ptejme se na řešení:
Zaměřme se na otázky typu: „Co můžu příště udělat jinak?“ nebo „Co jsem se z této situace naučil/a?“Mluvme k sobě jako k příteli:
Jak bychom mluvili k někomu, koho máme rádi?
Příklad: „Udělal/a jsem, co šlo. Příště to bude lepší.“
Jak rozvíjet sebepodporu?
Uvědomit si svůj vnitřní monolog
Sledujme, jak mluvíme sami se sebou.Rozvíjet laskavost
Představme si, jak bychom povzbudili kamaráda ve stejné situaci.Oceňovat malé pokroky
Zaměřme se na to, co se povedlo, i když je to jen drobnost.