Doba kamenná – 3. střední škola

Paleolit, období lovců a sběračů

Starší doba kamenná je nejstarší a nejdelší období, během kterého docházelo k vývoji člověka od australopitéků po současný rod homo. Končí společně s ústupem poslední doby ledové.

Prvními doklady kreativní práce člověka jsou pozůstatky štípání kamene, v nejstarším paleolitu mají podobu pěstních klínů. Artefakty, které se nám v půdě zachovaly, jsou vyrobeny většinou z kamene, ze kterého se člověk postupně učil štípat stále menší a detailnější nástroje, kosti i mamutoviny. Mimo to si můžeme být jisti, že pracovali i se dřevem, proutím, kůžemi, šlachami a dalším organickým materiálem.

Šlo o lovce a sběrače. Primárně získávali potraviny sběrem planých rostlin a jejich plodů, hmyzu či např. měkkýšů. Takovouto stravu doplňovali masem získaným lovem jak malých, tak velkých zvířat, například mamutů či později koní a sobů.V tomto období se lidé naučili používat oheň, domestikovali psa a začali vytvářet první obydlí.

Objevují se první umělecká díla. Jde např. o:

• jeskynní malby (jeskyně Lascaux ve Francii nebo Altamira, Španělsko) nebo
• různé plastiky i lidských těl, například soška muže z mamutoviny (Brno) nebo žen, tzv. venuší.

Unikátní je v tomto tzv. Věstonická venuše, která je nejstarším nálezem keramiky na světě.

Mezolit

Střední doba kamenná byla přechodovým období mezi obdobím lovců a sběračů a prvními zemědělci. Byly objeveny menší sídliště u zdrojů potravy i první pohřebiště (nikoli jen jednotlivé pohřby).

Neolit a první zemědělci

Pro mladší dobu kamennou byla charakteristická výrazná změna životního stylu, který sem přinesli přes Balkán lidé z Blízkého východu. Tyto změny označujeme jako neolitickou revoluci. Vyznačovala se především:

• usedlým způsobem života v pevných, tzv. dlouhých domech kůlové konstrukce s pravděpodobně sedlovou střechou,
• pěstováním obilovin a luštěnin,
• domestikací a chovem zvířat (ovcí, koz, krav),
• rozmachem využívání keramiky,
• přítomností broušených kamenných nástrojů a
• počátkem tkaní látek.

Díky usedlému způsobu života i rozsáhlým využíváním keramiky, která se snadno zachovává i pod zemí, byl neolit prvním obdobím, které v krajině zanechalo výrazné stopy a velké množství archeologických nálezů.

Eneolit

V pozdní době kamenné došlo ke klimatickým výkyvům, které vedly ke změnám v zemědělství. Lidé začali pěstovat ovocné stromy, orat za pomoci dobytka a vylepšili nástroje pro sklizeň (srpy). Lidé začali zpracovávat první kovy, nejprve zlato, poté měď.

Rozsáhlejší organizaci společnosti dokládají i tzv. megalitické stavby (často hrobky), tedy stavby obsahující velké kameny. Nejznámější takovouto stavbou je Stonehenge (Velká Británie).