Doba bronzová a železná – 2. střední škola

Doba bronzová

Doba bronzová navazuje na pozdní dobu kamennou, eneolit. Začal se využívat bronz, tedy slitina již dříve používané mědi a cínu, která je pevnější a snáze zpracovatelná než samotná měď. Jde o technologicky velmi náročné a vyžaduje nejen rozsáhlý obchod, ale i jiný styl organizace práce i společnosti, ve které se oddělují minimálně zemědělci od horníků a hutníků.

Z tohoto období již máme více prozkoumaných pohřebišť, v průběhu doby bronzové se pohřbívalo jak kostrově, tak žárově. Pohřbívalo se i na sídlištích a lidé budovali různé typy obydlí i sídlišť, jak otevřených, tak opevněných.

Doba železná

Doba halštatská

S počátkem starší doby železné se společně s bronzem a jinými drahými kovy začíná využívat i jeden pro čistě praktické účely – železo. Lidé však nadále preferovali bronz.

Ač existenci elit můžeme na základě výrazně vybavených hrobů předpokládat už od eneolitu, v tomto období mají charakteristickou podobu pohřbů s vozy, bronzovými nádobami a další bohatou výbavou. Nejen nálezy z bohatých hrobů dokládají také rozsáhlý dálkový obchod a směnu předmětů. Příkladem může být i lokalita, po které se období jmenuje, tedy Hallstatt v Rakousku, kde se v rozsáhlých dolech těžila sůl jakožto významný konzervant.

Doba laténská

Mladší dobu železnou a pro ni charakteristickou laténskou kulturu spojujeme s Kelty, prvním historicky pojmenovaným etnikem u nás (píší o nich antičtí autoři). Jejich kulturu nebo její vliv nacházíme v podstatné části Evropy, primárně v prostoru na sever od Alp. Usuzuje se, že Bójové, keltský kmen popsaný antickými autory, mohl sídlit právě v dnešním Česku. Od tohoto názvu pak mohl vzniknout dnešní latinský název pro toto území Bohemia.

Toto období s sebou přineslo mnoho technologických změn. Jmenovitě na našem území jde o:

• ustálení železa jako běžně zpracovávaný kov, hlavně pro praktické účely (například nože, sekery, dělaly se z něj ale i meče),
• první mince mince z našeho území (statéry, lidově nazývané duhovky),
• nacházíme pozůstatky po zpracování skla do podoby korálků či náramků, často spolu s precizní prací s dalšími drahými kovy,
• v pozdější fázi se prvně setkáváme i s používáním hrnčířského kruhu.

Na konci tohoto období Keltové opustili svá otevřená sídliště a budovali tzv. oppida, tedy opevněná organizovaná sídliště obvykle na kopci. Spolu se zánikem posledních oppid krátce před přelomem letopočtu Keltové z našeho území mizí.

Doba římská

Okolo přelomu letopočtu až do 4. stol. n. l. bylo charakteristické dominancí Říma i ve středoevropském prostoru. Na našem území v této době sídlil germánské kmeny Markomanů a Kvádů. V čele Markomanů stál na počátku tohoto období Marobud, jehož Markomanská říše byla krátce po přelomu letopočtu dobyta.

Boje s Římany se na naše území, tentokrát na Moravu, vrátili znovu v 2. polovině 2. století v podobě tzv. markomanských válek, které s Germány vedl římský císař Marcus Aurelius.

Z archeologického pohledu došlo oproti dřívějšímu období k úpadku. Zmizelo využívání hrnčířského kruhu i některé další technologie, objevuje se však daleko více zboží dovezeného z Římské říše.