Dát kompliment

Nejdůležitějším pravidlem je chválit jen to, co se nám upřímně líbí. Pokud se snažíme někomu lichotit se záměrem, aby nám třeba v něčem vyhověl, jedná se o druh manipulace. Upřímný kompliment znamená chtít vyjádřit uznání a třeba druhého potěšit, aniž bychom cokoliv čekali nazpátek.

Pokud řekneme obecnou chválu, jako „dnes vypadáš hezky“ nebo „dobrá prezentace“, může to i tak potěšit, ale není z toho jasné, co přesně se nám líbilo. Konkrétnější zpětná vazba druhého člověka podpoří v určitém chování, např. „moc se mi líbí tvůj dnešní účes“ nebo „tvá prezentace se hezky poslouchala, nebyla tam žádná zbytečná omáčka“.

Pokud chválu přeženeme tak, že už není uvěřitelná, vyvolá to u mnoha lidí spíš stud. Takový kompliment si lidé málokdy vezmou k srdci. Někteří se taky mohou při velké chvále vylekat, aby příště nezklamali. Pozor na užívání všech „nej“, které v sobě obsahují srovnávání.

Aby měl kompliment váhu, je dobré počkat, až bude mít druhá osoba chvíli klidu. Pokud je na nich až moc pozornosti a jsou přehlcení, další ocenění může být příliš. Na druhou stranu pokud kompliment přijde o týden později, může to vyznít méně upřímně nebo mít menší účinek. S nalezením správné chvíle nám pomůže vnímání druhé osoby a vcítění se.

I dobře míněný kompliment může někdy nepříjemně překračovat hranice druhé osoby. Třeba zapískání na ulici, když projde kolem slečna, nebo komentář na citlivé téma. Pokud s osobou, které dáváme kompliment, nemáme blízký vztah, je na místě větší opatrnost.

Samozřejmě můžeme pochválit i to, jakou má kamarád barvu očí. Na sebevědomí má ale obvykle větší dopad pochvala něčeho, co druhý člověk sám dokázal, o co se zasloužil. U vzhledu můžeme třeba pochválit styl.