Spánek je základní biologická potřeba – bez něj naše tělo ani mysl nemohou správně fungovat. Během spánku totiž probíhá celá řada regeneračních procesů: uvolňuje se růstový hormon, z mozku se čistí odpadní látky, ukládají se vzpomínky a zklidňují se emoce.
Každý z nás má v sobě tzv. vnitřní hodiny, které určují, kdy máme být vzhůru a kdy spát. Říká se tomu cirkadiánní rytmus a trvá zhruba 24 hodin. Ovlivňujeme ho tím, když jdeme spát a vstáváme ve stejnou hodinu. Může ho narušit je světlo z elektroniky, cvičení v neobvyklou hodinu nebo kofein. Řídí se podle tzv. “Zeitgeberů” (z němčiny “udávač času”) - např. světlo, cvičení, nebo jídlo. Sluneční světlo po probuzení ho pozitivně ovlivňuje.
Kde se vzal název cirkadiánní rytmus?
Termín se skládá z latinského circa, tedy přibližně, a dies, což znamená den.
Melatonin je hormon důležitý pro regulaci spánku a bdění. Jeho vylučování začíná večer, proto začneme být ospalí, a ráno přestává, abychom se mohli vzbudit.
Spánek se skládá z několika fází, které se během noci cyklicky střídají. Jeden celý cyklus trvá asi 90 minut a za noc jich máme 4–6.
- Non-REM spánek:
- Stupeň 1 – usínání
- Stupeň 2 – lehký spánek
- Stupně 3–4 – hluboký spánek (regenerace těla)
- REM spánek (Rapid Eye Movement - rapidní pohyb očí):
- mozková aktivita jako při bdění
- Zdá se v něm většina snů
Spánkový cyklus (všechny fáze za sebou) – cca 90 minut, za noc 4–6 cyklů.
Sny
Sny se nejčastěji objevují v REM fázi, ale mohou se vyskytnout i jindy. Bývají ovlivněné tím, co během dne prožíváme – emocemi, vzpomínkami, zážitky.
Funkce snů – hlavní teorie:
- Ukládání vzpomínek do paměti upevnění a třídění informací.
- Emoční zpracování - redukce stresu, zpracování emočně náročných zážitků.
- Simulace hrozeb - trénink reakcí na nebezpečné situace.
- Kreativní řešení problémů - vznik nových souvislostí.
Zvláštní druhy snů
Lucidní snění – Stav, kdy si jedinec uvědomuje, že sní, a může sen částečně ovládat.
Noční můry – Silně negativní sny, často spojené se strachem, úzkostí nebo stresem.
Pamatování snů - Všichni sníme, ale ne všichni si sny pamatujeme. Výzkum naznačuje, že pomoct může to, když si ráno zapisovat cokoliv, co si pamatujeme (a když nic, tak napsat i to).
Co když spánku máme málo?
Nedostatek spánku způsobuje únavu, zhoršenou pozornost, náladovost, oslabení imunity. Dlouhodobě může vést i k vážnějším problémům. Proto je dobré spánek nebrat jako ztracený čas – ale jako investici do těla, mozku i pohody.