Na pomyslné časové ose z minulosti do budoucnosti nacházíme předěl v roce nula (někdy také jedna). Ten dělí osu na dvě části.
To, co se stalo po roce nula, se stalo našeho letopočtu. Velmi často to neoznačujeme nijak speciálně, pokud by však mohlo dojít k nejasnostem, kdy k tomu došlo, označujeme to zkratkou n. l., tedy našeho letopočtu, případně AD. Např. 2. světová válka začala v roce 1939 n. l.
O tom, co se stalo před rokem nula, říkáme, že se to stalo před naším letopočtem. Takové údaje označujeme vždy a to buďto zkratkou př. n. l., případně BC. Např. římský vojevůdce Ceasar byl zabit v roce 44 př. n. l.
Určování století a tisíciletí
Stoletím myslíme sto po sobě jdoucích let. V kontextu dějepisu tím myslíme sto let jdoucích od roku jedna do roku sto daného století. Jméno století určujeme podle jeho posledního roku. Tedy např.
rozmezí | století |
---|---|
rok 1 až 100 | 1. století |
101 až 200 | 2. století |
201 až 300 | 3. století |
1301 až 1400 | 14. století |
1901 až 2000 | 20. století |
Obdobně to funguje i u tisíciletí, tedy období dlouhé tisíc let, kdy např.
rozmezí | tisíciletí |
---|---|
1 až 1000 | 1. tisíciletí |
1001 až 2000 | 2. tisíciletí |
Století a tisíciletí před naším letopočtem
Roky před naším letopočtem jsou na časové ose obráceně, jakoby v mínusu, např. rok 44 př. n. l. je daleko současnosti blíže než rok 1200 př. n. l. Na druhou stranu určování století a tisíciletí zde funguje prakticky stejně.
rok | století | tisíciletí |
---|---|---|
1476 př. n. l. | 15. století př. n. l. | 2. tisíciletí př. n. l. |
769 př. n. l. | 8. století př. n. l. | 1. tisíciletí př. n. l. |
198 př. n. l. | 2. století př. n. l. | 1. tisíciletí př. n. l. |
Určování dekády
Jedna dekáda má 10 let. Určuje se však tradičně jinak, než století, neboť začíná rokem 0 a končí rokem 9. Například:
rozmezí | dekáda |
---|---|
1870 až 1879 | 70. léta 19. století |
1920 až 1929 | 20. léta 20. století |
1980 až 1989 | 80. léta 20. století |