Století a tisíciletí – 8. třída (8. ročník)

2ET

umime.to/2ET

Na pomyslné časové ose z minulosti do budoucnosti nacházíme předěl v roce nula (někdy také jedna). Ten dělí osu na dvě části.

To, co se stalo po roce nula, se stalo našeho letopočtu. Velmi často to neoznačujeme nijak speciálně, pokud by však mohlo dojít k nejasnostem, kdy k tomu došlo, označujeme to zkratkou n. l., tedy našeho letopočtu, případně AD. Např. 2. světová válka začala v roce 1939 n. l.

O tom, co se stalo před rokem nula, říkáme, že se to stalo před naším letopočtem. Takové údaje označujeme vždy a to buďto zkratkou př. n. l., případně BC. Např. římský vojevůdce Ceasar byl zabit v roce 44 př. n. l.

Určování století a tisíciletí

Stoletím myslíme sto po sobě jdoucích let. V kontextu dějepisu tím myslíme sto let jdoucích od roku jedna do roku sto daného století. Jméno století určujeme podle jeho posledního roku. Tedy např.

rozmezí	století
rok 1 až 100	1. století
101 až 200	2. století
201 až 300	3. století
1301 až 1400	14. století
1901 až 2000	20. století

Obdobně to funguje i u tisíciletí, tedy období dlouhé tisíc let, kdy např.

rozmezí	tisíciletí
1 až 1000	1. tisíciletí
1001 až 2000	2. tisíciletí

Století a tisíciletí před naším letopočtem

Roky před naším letopočtem jsou na časové ose obráceně, jakoby v mínusu, např. rok 44 př. n. l. je daleko současnosti blíže než rok 1200 př. n. l. Na druhou stranu určování století a tisíciletí zde funguje prakticky stejně.

rok	století	tisíciletí
1476 př. n. l.	15. století př. n. l.	2. tisíciletí př. n. l.
769 př. n. l.	8. století př. n. l.	1. tisíciletí př. n. l.
198 př. n. l.	2. století př. n. l.	1. tisíciletí př. n. l.