Sametová revoluce

Sametovou revolucí nazýváme sérii událostí, které v Československu v listopadu a prosinci 1989 vedly k pádu komunistického režimu. Název “sametová” odkazuje na to, že během ní nikdo nezemřel a oproti jiným zemím proběhla daleko méně násilněji.

Sametová revoluce byla součástí širšího procesu pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Tato revoluce otevřela Československu cestu k demokracii, tržní ekonomice a integraci do západních struktur, jako jsou NATO a Evropská unie.

Události 17. listopadu

17. listopadu 1989 začala na Albertově v Praze schválená studentská demonstrace připomínající si Mezinárodní den studentstva a uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939. Dav postupně z Vyšehradu zamířil na Národní třídu, kde jim cestu zahradil Sbor národní bezpečnosti (SNB) a demonstraci brutálně rozehnal.

Vzhledem k brutalitě zásahu se rychle rozšířila i fáma, že kvůli zásahu někdo zemřel, což se ale později ukázalo jako nepravdivé.

Další průběh revoluce

Tento tvrdý zásah vyvolal masové protesty po celé zemi, ke kterým se postupně přidávali další občané, disidenti i organizace. Během několika týdnů se komunistická vláda ocitla pod tlakem masových demonstrací a generálních stávek, které si vyžádaly politické změny.

V politických změnách hrálo klíčovou roli hnutí Občanské fórum, v jehož čele stál disident a dramatik Václav Havel, pozdější prezident Československa. Kromě Občanského fóra se na změnách podílelo i hnutí Verejnosť proti násiliu na Slovensku. Dne 29. prosince 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem, což symbolicky završilo proces demokratizace Československa.