Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Tipovačka
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Můj účet
Odhlásit seSametovou revolucí nazýváme sérii událostí, které v Československu v listopadu a prosinci 1989 vedly k pádu komunistického režimu. Název “sametová” odkazuje na to, že během ní nikdo nezemřel a oproti jiným zemím proběhla daleko méně násilněji.
Sametová revoluce byla součástí širšího procesu pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Tato revoluce otevřela Československu cestu k demokracii, tržní ekonomice a integraci do západních struktur, jako jsou NATO a Evropská unie.
Události 17. listopadu
Situace před revolucí
V 2. polovině 80. let došlo vlivem reformní politiky Michaila Gorbačova k částečnému uvolnění sovětského vlivu v zemích východního bloku. Ve společnosti však nadále stoupala nespokojenost s politickým, ale hlavně i ekonomickým stavem země, neboť např. často nebylo možné sehnat základní zboží a stání v řadách před obchodem bylo běžnou součástí tehdejšího života.
Událostem ze 17. listopadu 1989 předcházela řada demonstrací v roce 1988 i 1989. Příkladem může být tzv. Palachův týden, série surově potlačených demonstrací z ledna 1989 připomínající 20. let upálení Jana Palacha.
17. listopadu 1989 začala na Albertově v Praze schválená studentská demonstrace připomínající si Mezinárodní den studentstva a uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939. Dav postupně z Vyšehradu zamířil na Národní třídu, kde jim cestu zahradil Sbor národní bezpečnosti (SNB) a demonstraci brutálně rozehnal.
Vzhledem k brutalitě zásahu se rychle rozšířila i fáma, že kvůli zásahu někdo zemřel, což se ale později ukázalo jako nepravdivé.
Další průběh revoluce
Tento tvrdý zásah vyvolal masové protesty po celé zemi, ke kterým se postupně přidávali další občané, disidenti i organizace. Během několika týdnů se komunistická vláda ocitla pod tlakem masových demonstrací a generálních stávek, které si vyžádaly politické změny.
Jak vypadaly demonstrace během sametové revoluce?
Na demonstracích často zněla česká hymna či jinak zakázané písně, nejznámější v tomto směru byla Modlitba pro Martu, a vystupovali osobnosti disentu jako Václav Havel, Marta Kubišová nebo Karel Kryl. Často se objevovala hesla odkazující na to, že demonstranti nechtějí násilí, cinkání klíčemi či ukazování prsty písmeno V. Celá revoluce se nesla v duchu jednoho z jejich hesel: “Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď?”
V politických změnách hrálo klíčovou roli hnutí Občanské fórum, v jehož čele stál disident a dramatik Václav Havel, pozdější prezident Československa. Kromě Občanského fóra se na změnách podílelo i hnutí Verejnosť proti násiliu na Slovensku. Dne 29. prosince 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem, což symbolicky završilo proces demokratizace Československa.
Jak dlouho vlastně trvala sametová revoluce?
Ač si sametovou revoluci připomínáme státním svátkem 17. listopadu, ke změně režimu nedošlo ze dne na den. Byl to postupný proces trvající několik týdnů. Jen informace o brutalitě zásahu proti demonstrantům se šířila republikou několik dní. Média, která byla všechna spravovaná komunistickou stranou, o demonstraci totiž vůbec neinformovala. Informace šířili po republice primárně studenti vysokých škol a umělci, díky kterým se ke stávkám a demonstracím přidávaly další školy, města i občané.
Politické funkce začali komunisté opouštět až v prosinci 1989.
