Ptáci obecně, stavba těla

Ptáci jsou skupinou obratlovců se stálou tělesnou teplotou. Z hlediska biologické systematiky patří mezi dinosaury, kteří přežili masové vymírání na konci období křídy. Většina druhů ptáků dokáže létat, čemuž je přizpůsobena stavba jejich těla.

Peří, kůže a udržování teploty

Tělo ptáků je kryto peřím. Krycí pera slouží k letu či pokrývají tělo, chrání ho a zajišťují jeho zbarvení. Krycí pera tvoří brk (ten je zanořen v pokožce) a osten, z něhož vychází prapor. Paprsky praporu jsou spojeny drobnými háčky. Prachové peří má dlouhé větve a chrání opeřence proti ztrátě tělesného tepla (právě prachové peří se používá jako výplň lůžkovin, bund či spacáků – tzv. down feathers).

Ptáci mají párovou kostrční žlázu, jejíž olejovitý sekret si roztírají po peří (zejména u vodních druhů zabraňuje jeho smáčení).

Tělesná teplota ptáků se pohybuje kolem 40–42 °C a souvisí s jejich intenzivním metabolizmem.

Kostra a svaly

Čelisti ptáků tvoří zobák, jsou kryty vrstvou rohoviny. V některých kostech ptáků jsou dutiny, což snižuje jejich hmotnost. Na rozšířený hřeben hrudní kosti se upínají svaly zajišťující pohyb křídel. Ptáci mají srostlé ocasní obratle, na ně jsou připevněné svaly ovládající ocasní pera.

Dýchací soustava

V rámci ptačí dýchací soustavy na plíce navazují vzdušné vaky. Ty zajišťují, že vzduch prochází plícemi během výdechu i nádechu. V místě rozdvojení průdušnice na průdušky se nachází hlasové ústrojí.

Trávicí a vylučovací soustava

U mnohých ptáků se nachází vole, rozšířená část jícnu sloužící k dočasnému ukládání potravy. Ptáci mají dva žaludky, žláznatý (zde se potrava tráví chemicky) a svalnatý (probíhá zde mechanické rozmělňování). Trus z ptačího těla odchází kloakou společně s kyselinou močovou vylučovanou ledvinami.

Oběhová soustava

Ptáci mají srdce rozdělené na 2 síně a 2 komory, nemíchá se v něm okysličená a odkysličená krev. Jejich červené krvinky mají buněčné jádro.

Rozmnožování

Ptáci snášejí vejce s vápenatou skořápkou.