Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Tipovačka
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Můj účet
Odhlásit sePrůmyslová revoluce značuje období přeměny agrární (zemědělské) společnosti v průmyslovou. Jde o postupnou změnu začínající na konci 18. století v Anglii.
Rozvoj průmyslu byl umožněn pokrokem ve vědě, novými vynálezy a technologickými postupy. Do výroby byly zavedeny první stroje poháněné párou, což značně změnilo organizaci výroby. Dílenská a manufakturní činnost postupně přešla na výrobu tovární.
Nejvýznamnější vynálezy
V roce 1712 uvedl Angličan Thomas Newcomen do provozu důlní parní stroj na těžbu nerostných surovin a čerpání vody. Ten byl však značně nehospodárný, proto prošel mnoha úpravami. Tu nejvýznamnější provedl James Watt.
Parní stroj brzy přestal sloužit jen v dolech a stal se základem pro celou průmyslovou revoluci. Zároveň však bylo potřeba parní stroje něčím pohánět a z něčeho stavět. Zvedla se tedy výrazně poptávka po uhlí jakožto hlavním zdroji energie a železe, které se získávalo tavbou rudy ve vysokých pecích.
Průmyslová revoluce postupně zasáhla většinu odvětví. Byly sestrojeny první lokomotivy, parníky a později auta a letadla, což výrazně usnadnilo přepravu zboží, lidí i informací. Výzkum elektřiny vedl k jejímu využívání např. pro veřejné osvětlení.
Změny ve společnosti
Spolu se změnou výrobního systému se změnilo i uspořádání společnosti. Lidé se ve velkém stěhovali do měst, kde mohli najít práci. Výrazně se zvýšil i počet obyvatelstva celkově. Vznikla nová a velmi početná vrstva obyvatel – dělníci (proletariát).
Velkou změnou bylo i samotně zapojení strojů do výroby. Z počátku dělníci považovali stroje za zdroj jejich problémů a rozbíjeli je.
Typy průmyslu
Těžební průmysl
Těžba uhlí byla podstatná již před průmyslovou revolucí, během ní však význam uhlí výrazně narostl, protože bylo potřeba k pohánění strojů. První parní stroje byly určeny právě do dolů, kde odčerpávaly vodu, což umožňovalo efektivnější těžbu. Mimo uhlí se těžila i ropa potřebná v chemickém průmyslu a později i pro pohon spalovacích motorů.
Hutní průmysl
Hutní průmysl se zabýval hlavně výrobou železa a výrobků ze železa. Železárny a ocelárny byly stavěny blízko ložisek uhlí kvůli vysoké spotřebě paliva. I zde často pomáhaly parní stroje. Mnohé další kovy, např. hliník, měď, zinek, nikl či kobalt, se využívaly mimo jiné k úpravě vlastností železa a oceli
Zbrojní průmysl
Sériová výroba i probíhající války urychlily i výrobu a vývoj zbraní. V polovině 19. století se objevily první opakovací zbraně (tedy zbraně se zásobníkem, které nebylo nutné po každé ráně znovu nabít), později i první kulomety. V polovině 19. století došlo i k prvnímu souboji dvou parních plavidel. Koncem 19. století byly sestrojeny funkční ponorky a první torpéda.
Elektřina
Zkoumání elektřiny a magnetismu se začalo rozvíjet v 19. století. Elektřina, konkrétně elektromagnetický telegraf, výrazně urychlila tok informací. Od 70. a 80. letech 19. století probíhala elektrifikace měst, tedy zavádění elektrického osvětlení, protože elektrické lampy byly bezpečnější než lampy plynové či petrolejové. Postupně se elektřina začíná využívat i u dopravních prostředků (především tramvají).
- První elektrické osvětlení v Evropě – Godalming (Velká Británie, 1881).
- První elektrické osvětlení v českých zemích – Jindřichův Hradec (Habsburská monarchie, 1887).
Doprava
Silniční doprava
V polovině 18. století se začaly prosazovat silnice s pevným povrchem. Vznikl systém poštovních a dostavníkových stanic. Protože automobily poháněné parním strojem byly těžkopádné, v 80. letech 19. století byly sestrojeny první automobily se spalovacím motorem, nejprve benzínovým, později naftovým. Na začátku 20. století spustil Henry Ford v USA první sériovou výrobu automobilů.
Železniční doprava
První parní lokomotivu postavil Richard Trevithick v roce 1803 ve Velké Británii, George Stephenson následně výrazně vylepšil jejich konstrukci a postavil první továrnu na lokomotivy. První osobní železniční linka na světě byla otevřena mezi Manchesterem a Liverpoolem (64 km) Železnice hrála významnou roli také při osidlování USA.
V Habsburské monarchii tahali zprvu vozy po železnici koně, proto se jim říkalo koněspřežné. První taková železnice byla otevřena v roce 1825. Vedla z Českých Budějovic do Lince a sloužila k přepravě soli a jiného zboží. První parostrojní železnice v Habsburské monarchii byla tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda, vybudována mezi Vídní a Krakovem.
Námořní doprava
Na začátku 19. století se nejdůležitější obchodní trasy nacházely na moři. Technologický pokrok zkrátil cestu z Evropy do Ameriky přes Atlantik z 1 až 2 měsíců na průměrně 6 dní. Postupně se na lodích začalo využívat i rádiové komunikace mezi parníky.
Letectví
První pokusy o létání se objevily už ve starověku, velký zájem o něj byl i v renesanci. Ve druhé polovině 18. století se objevily první úspěšné konstrukce horkovzdušných balonů. První letadlo sestrojili v roce 1903 bratři Wrightové.
