Těžba uhlí byla podstatná již před průmyslovou revolucí, během ní však význam uhlí výrazně narostl, protože bylo potřeba k pohánění strojů. První parní stroje byly určeny právě do dolů, kde odčerpávaly vodu, což umožňovalo efektivnější těžbu. Mimo uhlí se těžila i ropa potřebná v chemickém průmyslu a později i pro pohon spalovacích motorů.

Hutní průmysl se zabýval hlavně výrobou železa a výrobků ze železa. Železárny a ocelárny byly stavěny blízko ložisek uhlí kvůli vysoké spotřebě paliva. I zde často pomáhaly parní stroje. Mnohé další kovy, např. hliník, měď, zinek, nikl či kobalt, se využívaly mimo jiné k úpravě vlastností železa a oceli

Sériová výroba i probíhající války urychlily i výrobu a vývoj zbraní. V polovině 19. století se objevily první opakovací zbraně (tedy zbraně se zásobníkem, které nebylo nutné po každé ráně znovu nabít), později i první kulomety. V polovině 19. století došlo i k prvnímu souboji dvou parních plavidel. Koncem 19. století byly sestrojeny funkční ponorky a první torpéda.

Zkoumání elektřiny a magnetismu se začalo rozvíjet v 19. století. Elektřina, konkrétně elektromagnetický telegraf, výrazně urychlila tok informací. Od 70. a 80. letech 19. století probíhala elektrifikace měst, tedy zavádění elektrického osvětlení, protože elektrické lampy byly bezpečnější než lampy plynové či petrolejové. Postupně se elektřina začíná využívat i u dopravních prostředků (především tramvají).

• První elektrické osvětlení v Evropě – Godalming (Velká Británie, 1881).
  
• První elektrické osvětlení v českých zemích – Jindřichův Hradec (Habsburská monarchie, 1887).

V polovině 18. století se začaly prosazovat silnice s pevným povrchem. Vznikl systém poštovních a dostavníkových stanic. Protože automobily poháněné parním strojem byly těžkopádné, v 80. letech 19. století byly sestrojeny první automobily se spalovacím motorem, nejprve benzínovým, později naftovým. Na začátku 20. století spustil Henry Ford v USA první sériovou výrobu automobilů.

První parní lokomotivu postavil Richard Trevithick v roce 1803 ve Velké Británii, George Stephenson následně výrazně vylepšil jejich konstrukci a postavil první továrnu na lokomotivy. První osobní železniční linka na světě byla otevřena mezi Manchesterem a Liverpoolem (64 km) Železnice hrála významnou roli také při osidlování USA.

V Habsburské monarchii tahali zprvu vozy po železnici koně, proto se jim říkalo koněspřežné. První taková železnice byla otevřena v roce 1825. Vedla z Českých Budějovic do Lince a sloužila k přepravě soli a jiného zboží. První parostrojní železnice v Habsburské monarchii byla tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda, vybudována mezi Vídní a Krakovem.

Na začátku 19. století se nejdůležitější obchodní trasy nacházely na moři. Technologický pokrok zkrátil cestu z Evropy do Ameriky přes Atlantik z 1 až 2 měsíců na průměrně 6 dní. Postupně se na lodích začalo využívat i rádiové komunikace mezi parníky.

První pokusy o létání se objevily už ve starověku, velký zájem o něj byl i v renesanci. Ve druhé polovině 18. století se objevily první úspěšné konstrukce horkovzdušných balonů. První letadlo sestrojili v roce 1903 bratři Wrightové.