Děkujeme za Vaše hodnocení.

Protektorát Čechy a Morava

WGJ

umime.to/WGJ

Tzv. druhá republika, tedy Československo po odevzdání části pohraničí Německu a Maďarsku, skončila v polovině března 1939, kdy se nejprve osamostatnil Slovenský štát a následně bylo celé zbývající území vojensky okupováno nacistickým Německem. To zde 16. března 1939 zřídilo tzv. Protektorát Čechy a Morava, formálně autonomní část Německa, která se ale musela řídit rozhodnutími vlády Třetí říše. Období Protektorátu končí s koncem 2. světové války 8. května 1945.

Správa Protektorátu

Státním prezidentem Protektorátu byl po celou dobu jeho existence Emil Hácha. Skutečnou moc ve státě však neměl on ani předseda vlády, ale říšský protektor jmenovaný přímo Hitlerem. Tím byl dlouho Konstantin von Neurath. Pro údajnou shovívavost k Čechům byl v roce 1941 dosazen zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Velký vliv na chod země měl v pozdějších fázích války i německý státní ministr pro Protektorát Karl Hermann Frank.

Parlament v Protektorátu neexistoval, vláda tedy vydávala nařízení, která měla platnost zákona. Říšský protektor měl však právo veškerá nařízení vetovat i vydávat svá vlastní. Byla povolena jen jedna česká politická strana a to Národní souručenství.

Československý odboj

Nesouhlas s okupací a koncem samostatného Československa se prakticky ihned přetvořit do odbojových hnutí.

Co dělá odboj?

Odboj je formou odporu proti okupačním silám, v tomto případě proti nacistické nadvládě. Odbojáři se snaží o změnu režimu. Předávali například zpravodajské informace do zahraničí nebo naopak šířili na okupovaném území myšlenky z pohledu protivníků Německa. Zařizovali také útoky na představitele okupační správy či na vojensky strategická místa (ničili například železniční koleje, po kterých se přepravoval vojenský materiál a zásoby).

Dělení odboje

Československý odboj se dělil na:

domácí, který působil přímo na území Protektorátu, a zahraniční
demokratický a komunistický, který začal být aktivní až po napadení SSSR Německem, a
západní, typicky napojený na Velkou Británii s centrem v Londýně, a východní typicky napojený na SSSR a centrem v Moskvě.

Ač spolu tyto typy odboje do určité míry spolupracovaly, mnohdy se lišily zájmy, které hájily.

Skupiny domácího odboje

Nejvýznamnějšími odbojovými skupinami, které začaly vznikat již po podpisu Mnichovské dohody, byly na začátku války:

Politické ústředí (PÚ),
Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) a
Obrana národa (ON).

Tyto tři největší skupiny byly po odhalení části z nich sjednoceny do Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). Mimo to však v Protektorátu působilo mnoho dalších odbojových hnutí, často na úrovni regionů.

Největší akcí zahraničního i domácího odboje byl útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zvaný operace Anthropoid. Jozef Gabčík a Jan Kubiš, čeští parašutisté vycvičeni pro tento úkol ve Velké Británii, zvládli 27. května 1942 i přes problémy Heydricha smrtelně zranit. Společně s dalšími parašutisty se poté nějakou dobu skrývali v kryptě pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Praze, jejich úkryt byl však na základě udání jiného parašutisty Karla Čurdy prozrazen. Všech sedm příslušníků odboje zemřelo během boje o kryptu.

Smrt prominentního nacisty měla pro obyvatelstvo Protektorátu dalekosáhlé následky. Šlo například o:

popravy v rámci tzv. heydrichiádě, často za schvalování atentátu,
vypálení obce Lidice a Ležáky, či
zavraždění všech, u kterých bylo podezření, že pomáhali parašutistům.

Na základě této akce ale zároveň Velká Británie odvolala Mnichovskou dohodu a posléze slíbila i obnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.

Tři králové

Dalším příkladem významné odbojové skupiny byla trojce československých vojáků působící v rámci Obrany národa, které gestapo nazývalo Tři králové. Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek skrze své zdroje sbírali pro zahraniční odboj důležité informace o životě v Protektorátu (například pohybech zboží, jeho transportech či továrnách) a ty odesílali do Londýna. Mimo to se podíleli na zajišťování zbraní a trhavinových útocích na strategické cíle.

Všichni tři byli postupně zatčeni. Balabán s Mašínem byli gestapem mučeni a nakonec zastřeleni, aniž by prozradili své spolupracovníky. Morávek zemřel po přestřelce s gestapem.

Konec války v Protektorátu

Území Protektorátu, ze kterého posléze vzniklo opět Československo, bylo postupně osvobozováno od března do května 1945. Většinu území včetně Prahy osvobodila z východu přicházející armáda SSSR, jih a jihozápad osvobodila americká armáda. Ta se zastavila na předem stanovené demarkační čáře, která vedla přibližně městy Český Krumlov, Písek, Plzeň (osvobozeny USA) a Karlovy Vary (osvobozeny SSSR).

Pražské povstání

5. května 1945 propuklo v Praze povstání proti nacistické okupaci. Stavění barikád postupně přerostlo v tvrdé boje se zbylými německými jednotkami, které ukončil příchod Rudé armády 9. května 1945, tedy 4 dny po začátku povstání, a osvobození Prahy.

Ač si konec války připomínáme státním svátkem 8. května, kdy Německo kapitulovalo, poslední boje skončily až 11. května 1945.

Rozhodovačka

Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.

Protektorát Čechy a Morava

Rozhodovačka • střední

Otázky

Výběr správné odpovědi z nabízených možností.

Protektorát Čechy a Morava

Otázky • střední

Pexeso

Hledání dvojic, které k sobě patří.

Protektorát Čechy a Morava

Pexeso • střední

Cvičení

Protektorát Čechy a Morava

umime.to/WGJ

Správa Protektorátu

Československý odboj

Konec války v Protektorátu

Rozhodovačka