Nastavení hranic

Ve vztazích se nám často něco nelíbí, vadí nám chování druhého nebo máme jiná očekávání. Vymezit se můžeme dvěma základními způsoby: nastavením hranic nebo snahou druhého kontrolovat („dotlačit“, aby se kvůli nám změnil). Na první pohled malý rozdíl může hodně ovlivnit, jak se ve vztahu budeme dál cítit.

Co znamená nastavit hranice?

Když nastavujeme hranice, říkáme, co budeme dělat my, pokud situace nebude vyhovovat našim potřebám. Dáváme druhému svobodu se rozhodnout, jak na to zareaguje. Nenutíme ho ke změně, ale jasně sdělujeme své limity.

Co znamená druhé kontrolovat?

Kontrola znamená snažit se změnit chování druhého pomocí hrozeb, manipulace nebo nátlaku. Nejde o to, co uděláme my, ale o to, aby se druhý přizpůsobil našim požadavkům. Takové jednání vede k nezdravé dynamice, konfliktům a odporu.

Jaký je v tom rozdíl?

• Hranice chrání nás. Kontrola se snaží měnit druhé.
  
• Hranice dávají druhému možnost volby. Kontrola mu volbu bere.
  
• Hranice budují respekt a jasnou komunikaci. Kontrola vytváří napětí a nedůvěru.
  
• Hranice vedou k dlouhodobě zdravým vztahům. Kontrola může vztahy ničit.

Co si pohlídat při nastavování hranic?

• Jasnost: Vyjadřujeme své limity konkrétně, bez nejasných náznaků.
  
• Zodpovědnost za sebe: Nemůžeme ovlivnit chování druhých, ale můžeme rozhodnout, co uděláme my.
  
• Vyrovnanost: Hranice by neměly být agresivní ani příliš měkké – cílem je chránit své potřeby s respektem k druhým.