Erik Erikson (1902–1994) byl německo-americký psycholog a psychoanalytik, který rozšířil Freudovu teorii vývoje a vytvořil psychosociální teorii vývoje osobnosti. Na rozdíl od Freuda, který se zaměřoval na dětství a psychosexuální vývoj, Erikson věřil, že osobnost se vyvíjí po celý život, a zdůrazňoval vliv sociálního prostředí.
Osm psychosociálních fází vývoje podle Eriksona
Fáze | Věk | Hlavní otázka | Pozitivní výsledek | Negativní důsledek |
---|---|---|---|---|
1. Důvěra vs. nedůvěra | 0–1 rok | Mohu se spolehnout na svět? | důvěra v lidi, naděje | nedůvěra, úzkost |
2. Autonomie vs. stud a pochybnosti | 1–3 roky | Mohu se sám rozhodovat? | nezávislost, vůle | nejistota, nízká sebedůvěra |
3. Iniciativa vs. vina | 3–6 let | Mohu zkoušet nové věci? | sebevědomí, iniciativa | pocit viny, váhavost |
4. Snaživost vs. méněcennost | 6–12 let | Jsem dost dobrý? | pocit kompetence | pocit méněcennosti |
5. Identita vs. zmatení rolí | 12–18 let | Kdo jsem? Jaká je má role? | stabilní identita | nejistota o sobě, zmatení |
6. Intimita vs. izolace | 18–40 let | Mohu navázat blízký vztah? | láska, blízké vztahy | osamělost, izolace |
7. Generativita vs. stagnace | 40–65 let | Mohu něco přispět společnosti? | pocit smyslu, péče o druhé | pocit stagnace, nezájem |
8. Integrita vs. zoufalství | 65+ let | Byl můj život smysluplný? | moudrost, přijetí života | lítost, strach ze smrti |
Klíčové myšlenky Eriksonovy teorie
- Psychosociální vývoj trvá celý život – osobnost se neustále formuje.
- Každá fáze přináší výzvu (konflikt), kterou je třeba zvládnout – úspěšné zvládnutí posiluje osobnost.
- Sociální faktory hrají klíčovou roli – vztahy s rodiči, přáteli i společností ovlivňují psychický vývoj.
- Každá fáze přispívá k celkové osobnosti člověka – například nevyřešené problémy identity mohou vést k problémům s intimními vztahy v dospělosti.
Aplikace Eriksonovy teorie v praxi
- Ve výchově – Rodiče mohou pomoci dětem rozvíjet důvěru, sebevědomí a nezávislost tím, že je podporují v rozhodování a objevování světa.
- Ve vzdělávání – Učitelé mohou pomáhat dětem rozvíjet pocit kompetence tím, že je povzbuzují k učení a oceňují jejich úspěchy.
- V terapii a psychologii – Pomáhá pochopit, jak nevyřešené konflikty z dětství ovlivňují dospělé a jak s nimi pracovat.