Československo po druhé světové válce

Konec války v Československu

Osvobozování Československa probíhalo na jaře 1945, definitivně skončilo 9. května 1945. Většinu území osvobodila sovětská armáda, část jihozápadních Čech byla osvobozena Američany. Armády se zastavily na předem stanovené demarkační linii. Po osvobození došlo na mnoha územích k vlně násilí na německém obyvatelstvu.

Formování nové vlády a uspořádání poválečného Československa začalo ještě před koncem války ze členů londýnského i moskevského odboje. Jako prezident i nadále vystupoval Edvard Beneš. Nová vláda byla v důsledku předválečných událostí (Mnichovská dohoda) orientována primárně na SSSR a jako svůj programový dokument schválila Košický vládní program.

Na konci války byla též k Podkarpatská Rus byla na základě smlouvy odstoupena SSSR.

Politika let 1946 až 1948

Před volbami vládla v ČSR stále exilová vláda a následně Prozatímní národní shromáždění. Jako zákony byly přijímány primárně tzv. Benešovy dekrety neboli dekrety prezidenta republiky.

Parlamentní volby v roce 1946 byly veskrze svobodné, volilo se ze stran Národní fronty. Celkově volby vyhrála Komunistická strana Československa (KSČ), na Slovensku však zvítězila Demokratická strana. Prvním poválečným předsedou vlády se stal Klement Gottwald, předseda KSČ.

Únor 1948 a jeho následky

KSČ z pozice vládnoucí strany na začátku roku 1948 vyměnila několik nekomunistických velitelů Sboru národní bezpečnosti, proti čemuž začali protestovat nekomunističtí ministři vlády. 12 z 25 ministrů, tedy menšina, následně podalo demisi s představou, že ji prezident Beneš nepřijme a vynutí si obnovení spolupráce nebo předčasné volby.

KSČ však začala využívat svůj vliv na primárně dělnické obyvatelstvo, aby poukázali na to, kolik lidí stranu podporuje. Uspořádali manifestaci v Praze i generální stávku, založili Akční výbory Národní fronty a Lidové milice. Pod tímto nátlakem 25. února 1948 prezident Beneš demise vlády přijal a KSČ postupně obsadila volné pozice prokomunistickými politiky.

V květnu 1948 byla přijata nová ústava nahrazující tu prvorepublikovou, která Československo definovala jako lidově-demokratický stát. Proběhly také volby do Národního shromáždění, hlasovat však bylo možné jen pro komunisty ovládanou jednotnou kandidátku Národní fronty. Po těchto událostech bylo Československo již plně součástí tzv. východního bloku.