Děkujeme za vaše hodnocení.

Pohlavní a nepohlavní rozmnožování: základy

2VL

umime.to/2VL

Stáhnout QR kód

Organizmy se rozmnožují dvěma základními způsoby – nepohlavně a pohlavně.

Nepohlavní rozmnožování

Při nepohlavním rozmnožování je nově vzniklý jedinec svými znaky shodný s rodičem, je to jeho klon.

Nepohlavní rozmnožování je u jednobuněčných organizmů (např. bakterií) spojeno s dělením buňky.
U mnohobuněčných organizmů dochází obvykle k oddělení části těla původního organizmu, z něhož vznikne nový jedinec. K čistě nepohlavnímu rozmnožování tedy stačí jeden jedinec.

Co se týče mnohobuněčných organizmů, nepohlavního rozmnožování jsou schopní někteří bezobratlí živočichové (např. nezmar, ploštěnka v rámci regenerace). Obvyklé je u rostlin, kde se také označuje jako vegetativní.

V přírodě se vegetativně rostliny rozmnožují např. pomocí šlahounů (jahodník), cibulí (tulipán) či oddenků (přeslička, sasanka hajní, mnohé trávy). Vegetativní rozmnožování u rostlin využívá i člověk, v zemědělství či zahradnictví je díky němu možné získat větší množství rostlin se stejnými znaky. Lze zachovávat určitou odrůdu (kultivar) rostliny. Typickým příkladem je řízkování (oddělení stonku či listu s následným zakořeněním, často u pokojových rostlin) či roubování (přenášení roubu na podnož, často u ovocných stromů či keřů).

Roubování

Roub je část původní rostliny, jejíž odrůdu/znaky chceme zachovat. Podnož je jiná, nová rostlina obvykle vypěstovaná ze semene. Část podnože se obvykle odřízne, dojde k umístění roubu, který dále roste.

Nový vzniklý jedinec je tedy kombinací podnože a roubu, podnož sestává obvykle z kořenů a spodní části kmene.

Na jednu podnož je možné umístit i více roubů, a tak získat třeba jabloň, která bude plodit různé odrůdy jablek.

Nepohlavní rozmnožování neumožňuje rychlé změny znaků organizmů. U „stejných“ organizmů vzniklých nepohlavním rozmnožováním hrozí, že všechny obdobně podlehnou nějaké změně prostředí, nemoci aj.

Pohlavní rozmnožování

V rámci pohlavního rozmnožování dochází ke splynutí samčích a samičích pohlavních buněk. K pohlavnímu rozmnožování je obvykle potřeba více jedinců. Potomci vzniklí v rámci pohlavního rozmnožování se tedy liší od svých rodičů. Při pohlavním rozmnožování vzniká více různých kombinací znaků u potomků, dochází k rychlejším evolučním změnám. Zvětšuje se pravděpodobnost, že se objeví změny zvětšující schopnost přežít v daném prostředí a rozmnožit se.

Pohlavnost organizmů

Jedinci v základu mohou být odděleného pohlaví (gonochoristé, samec a samice), nebo mohou být oboupohlavné (hermafrodité, jeden jedinec produkuje samčí i samičí pohlavní buňky). U oboupohlavných organizmů je rozmnožení obvykle zařízeno tak, aby se nekombinovaly samčí a samičí pohlavní buňky jednoho jedince.

Pohlavní rozmnožování se vyskytuje u mnohých hub, rostlin (u nahosemenných a krytosemenných rostlin spočívá v kontaktu pylu a vaječné buňky) i živočichů.

Rozmnožování u základních skupin organizmů

bakterie – Nepohlavní (s možnou výměnou genetické informace).
houby – Pohlavní i nepohlavní.
rostliny – Pohlavní i nepohlavní.
živočichové – Obvykle pohlavní.

Zaměření tohoto tématu

Toto téma se věnuje základním charakteristikám pohlavního a nepohlavního rozmnožování. Vynechává/explicitně nezmiňuje skutečnosti o předávání genetické informace. Tento širší a pokročilejší kontext poskytuje téma Dědičnost a rozmnožování.

Rozhodovačka

Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.

Pohlavní a nepohlavní rozmnožování: základy

Rozhodovačka • střední

Cvičení

Pohlavní a nepohlavní rozmnožování: základy

umime.to/2VL

Nepohlavní rozmnožování

Pohlavní rozmnožování

Rozhodovačka