Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Obecná biologie, mikrobiologie, genetika
Podle prostředí (ekologický přírodopis)
Houby a lišejníky
Rostliny
Živočichové
Člověk
Ekologie a životní prostředí
Geologie (neživá příroda)
Biologická olympiáda 2024/2025
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Můj účet
Odhlásit seOrganizmy se rozmnožují dvěma základními způsoby – nepohlavně a pohlavně.
Nepohlavní rozmnožování
Při nepohlavním rozmnožování je nově vzniklý jedinec svými znaky shodný s rodičem, je to jeho klon.
- Nepohlavní rozmnožování je u jednobuněčných organizmů (např. bakterií) spojeno s dělením buňky.
- U mnohobuněčných organizmů dochází obvykle k oddělení části těla původního organizmu, z něhož vznikne nový jedinec. K čistě nepohlavnímu rozmnožování tedy stačí jeden jedinec.
Co se týče mnohobuněčných organizmů, nepohlavního rozmnožování jsou schopní někteří bezobratlí živočichové (např. nezmar, ploštěnka v rámci regenerace). Obvyklé je u rostlin, kde se také označuje jako vegetativní.
V přírodě se vegetativně rostliny rozmnožují např. pomocí šlahounů (jahodník), cibulí (tulipán) či oddenků (přeslička, sasanka hajní, mnohé trávy). Vegetativní rozmnožování u rostlin využívá i člověk, v zemědělství či zahradnictví je díky němu možné získat větší množství rostlin se stejnými znaky. Lze zachovávat určitou odrůdu (kultivar) rostliny. Typickým příkladem je řízkování (oddělení stonku či listu s následným zakořeněním, často u pokojových rostlin) či roubování (přenášení roubu na podnož, často u ovocných stromů či keřů).
Roubování
Roub je část původní rostliny, jejíž odrůdu/znaky chceme zachovat. Podnož je jiná, nová rostlina obvykle vypěstovaná ze semene. Část podnože se obvykle odřízne, dojde k umístění roubu, který dále roste.
Nový vzniklý jedinec je tedy kombinací podnože a roubu, podnož sestává obvykle z kořenů a spodní části kmene.
Na jednu podnož je možné umístit i více roubů, a tak získat třeba jabloň, která bude plodit různé odrůdy jablek.
Nepohlavní rozmnožování neumožňuje rychlé změny znaků organizmů. U „stejných“ organizmů vzniklých nepohlavním rozmnožováním hrozí, že všechny obdobně podlehnou nějaké změně prostředí, nemoci aj.
Pohlavní rozmnožování
V rámci pohlavního rozmnožování dochází ke splynutí samčích a samičích pohlavních buněk. K pohlavnímu rozmnožování je obvykle potřeba více jedinců. Potomci vzniklí v rámci pohlavního rozmnožování se tedy liší od svých rodičů. Při pohlavním rozmnožování vzniká více různých kombinací znaků u potomků, dochází k rychlejším evolučním změnám. Zvětšuje se pravděpodobnost, že se objeví změny zvětšující schopnost přežít v daném prostředí a rozmnožit se.
Pohlavnost organizmů
Jedinci v základu mohou být odděleného pohlaví (gonochoristé, samec a samice), nebo mohou být oboupohlavné (hermafrodité, jeden jedinec produkuje samčí i samičí pohlavní buňky). U oboupohlavných organizmů je rozmnožení obvykle zařízeno tak, aby se nekombinovaly samčí a samičí pohlavní buňky jednoho jedince.
Pohlavní rozmnožování se vyskytuje u mnohých hub, rostlin (u nahosemenných a krytosemenných rostlin spočívá v kontaktu pylu a vaječné buňky) i živočichů.
Rozmnožování u základních skupin organizmů
- bakterie – Nepohlavní (s možnou výměnou genetické informace).
- houby – Pohlavní i nepohlavní.
- rostliny – Pohlavní i nepohlavní.
- živočichové – Obvykle pohlavní.
Zaměření tohoto tématu
Toto téma se věnuje základním charakteristikám pohlavního a nepohlavního rozmnožování. Vynechává/explicitně nezmiňuje skutečnosti o předávání genetické informace. Tento širší a pokročilejší kontext poskytuje téma Dědičnost a rozmnožování.
