Co je na rodinných vztazích výjimečné?
- Rodinu si nevybíráme a neměníme ji podle nálady. Když se pohádáme s kamarádem, můžeme se mu třeba chvíli vyhýbat. U rodiny to nejde tak snadno.
- Všichni jsme různě staří – máme různé potřeby a způsoby přemýšlení. Sourozenci můžou mít jiné tempo vývoje, někdo dospívá rychleji, někdo se déle cítí dětsky.
- Každý člen rodiny má trochu jiný způsob, jak mluví o pocitech nebo jak dává najevo, co potřebuje. Někdo o tom mluví hodně, někdo vůbec.
- Všichni ale obvykle chtějí být slyšeni, respektováni a cítit se v bezpečí.
Proto je důležité naučit se rozpoznávat, co se v těch vztazích děje – a jak s tím můžeme pracovat.
Co si můžeme zkusit uvědomit
Někdy máme pocit, že víme, co si druhý myslí nebo proč se nějak chová. Ale nemusí to být pravda. Když se rodič zamračí, může to být proto, že měl těžký den – ne nutně proto, že se zlobí na nás.
Místo abychom hned odhadovali důvody, pomáhá si klást otázky:
- Co asi cítí ten druhý?
- Co potřebuje?
- Nechápu ho/ji, ale můžu se zkusit zeptat.
Když si tyto otázky pokládáme, pomáhá nám to nepřeskočit hned k závěrům a nenechat se ovládnout domněnkami.
Co pomáhá udržovat dobré vztahy
- Naslouchat druhému, i když s ním nesouhlasíme
- Vyjadřovat, co potřebujeme, bez obviňování
- Umět říct: „Mrzí mě to“, „Díky“, „Potřebuju chvíli klidu“
- Chápat, že se druzí někdy chovají jinak, protože mají jiné starosti nebo náladu
- Trávit spolu čas, který není jen o povinnostech
Co naopak vztahy zhoršuje
- Křik, výčitky a urážky
- Mlčení místo mluvení
- Rychlé soudy typu „ty vždycky…“ nebo „ty nikdy…“
- Pocit, že mám pravdu jen já
- Neochota zkusit pochopit, jak to má druhá strana
Porozumění
Čtení textů, odpovídání na otázky testující porozumění textu.