Zpracování lítosti

Nejprve si musíme přesně uvědomit, co konkrétně nás trápí. Nestačí si říct: „Je mi líto, že jsem nešel/nešla na výlet.“ Je důležité pochopit, co za tím skutečně stojí. K tomu nám mohou pomoci otázky jako:

• Proč jsem na výlet nešel?
  Např.: „Měl jsem obavy, že mě tam ostatní nebudou mít rádi.“

• Jak se teď cítím kvůli tomu, že jsem tam nešel?
  Např.: „Cítím se osamělý a mimo.“

• Co bych chtěl, aby bylo jinak?
  Např.: „Přál bych si být odvážnější a více se zapojovat do společných aktivit.“

Tímto způsobem se dostaneme k jádru problému a pochopíme, co přesně litujeme a proč.

Lítost obvykle naznačuje, že jsme jednali v rozporu s hodnotou, která je pro nás důležitá. Proto je dalším krokem uvědomit si:

• Jakou hodnotu moje lítost odráží?
  Např.: „Touhu po přátelství a sounáležitosti.“

• Jak by moje jednání mohlo být příště více v souladu s touto hodnotou?
  Např.: „Mohl bych se příště přidat, i když mě to trochu znervózňuje.“

Toto uvědomění nám pomáhá přesměrovat pozornost od negativních pocitů k tomu, co je pro nás důležité.

Lítost lze proměnit do konkrétního kroku. Jakou akci můžeme udělat tady a teď, abychom lépe naplnili danou hodnotu?

• Pokud lituji, že mi něco uniklo, mohu si s kamarády domluvit jinou aktivitu.
  
• Pokud lituji své nezdravé stravování, mohu si naplánovat zdravé jídlo na zítřek.
  
• Pokud lituji kritické chování ke svému sourozenci, mohu mu teď napsat povzbudivou zprávu.

Důležité je, aby akce byla konkrétní, dosažitelná a propojená s hodnotou, kterou chceme naplnit.

Pocit selhání nebo méněcennosti může bránit v akci. Přijímáme své chyby jako přirozenou součást učení a uvědomujeme si, že jedna chyba neurčuje naši hodnotu jako člověka.

Neustálé přemítání o chybě nás může udržovat v pocitu bezmoci. Pomáhá zaměřit pozornost na konkrétní akci, například vytvoření plánu, co příště udělat jinak.

Přisuzování si celé viny oslabuje naši sebeúctu. Připomínáme si, že jsme jednali podle toho, co jsme v dané chvíli považovali za nejlepší, a zaměřujeme se na kroky, jak situaci zlepšit.

Nejistota, jak jednat, nám může bránit navazovat vztahy. Pomáhá si dopředu připravit otázky, aktivně naslouchat nebo začít s malými kroky ke zlepšení komunikace.