Mikroskopování a laboratorní práce v biologii

V rámci laboratorní práce v biologii je užitečné znát základní pomůcky. Běžnou součástí biologické práce v laboratoři je mikroskopování. Při práci v laboratoři je nutné dodržovat bezpečnostní zásady (např. opatrně pracovat s ostrými nástroji, dát pozor na poruchy při připojování mikroskopu do elektřiny aj.).

Základní pomůcky

• pinzeta (a) – K uchopování či přenášení (částí) přírodnin. Existují různé typy, např. entomologická pro jemnou manipulaci s bezobratlými, anatomická využitelná při pitvě.
• skalpel (b) – Slouží k řezání, mnohdy mívá vyměnitelné čepele. K oddělování materiálu též může sloužit žiletka (c) či nůžky.
• kapátko/plastová pipeta (d) – K dávkování malého množství tekutin.
• preparační jehla (e) – K přenášení malého množství tkáně (např. dužniny plodu, lístku mechu aj.).

a – pinzeta

b – skalpel

c – žiletka

d – plastová pipeta

e – preparační jehla

Výše zmíněné pomůcky bývají běžně pohromadě v preparační sadě. Při biologické práci se využívá i mnohé skleněné nádobí, např. Petriho misky (g), kádinky (h) či zkumavky (i). Při mikroskopování mají uplatnění i skla (podložní, krycí), vizte dále.

g – Petriho miska

h – kádinka

i – zkumavka

Optický mikroskop

Optický (světelný) mikroskop využívá průchodu viditelného světla preparátem. Zvětšení umožňuje kombinace objektivu (v blízkosti vzorku) a okuláru (do něhož se pozorující dívá).

Mikroskopy často mívají více objektivů, které poskytují různou míru zvětšení. Celkové zvětšení se spočítá jako násobek zvětšení objektivu a okuláru (např. zvolíme objektiv se zvětšením 20×, okulár zvětšuje 10×, celkové zvětšení je 200×). Při pozorování se začíná objektivem s nejmenším zvětšením, což poskytne základní orientaci v preparátu.

K zaostřování obrazu slouží zaostřovací šroub (u pokročilejších mikroskopů kombinace makro- a mikrošroubu pro jemné doostření). Preparáty se umisťují na stolek mikroskopu, bývají podsvícené zespoda.

Zhotovení preparátu

Mikroskopické preparáty lze v základu rozdělit na trvalé (lze je dlouhou dobu skladovat) a dočasné (pro jedno bezprostřední prohlédnutí). Vzorek se umisťuje na podložní sklo (1) a překrývá krycím sklem (2; menší a tenčí, čtvercové či kulaté).

1 – podložní sklo

2 – krycí sklo

Při výuce se setkáme hlavně s tvorbou dočasných preparátů. Vezmeme podložní sklo, na něj umístíme vzorek/kapku vody a překryjeme krycím sklem. Je vhodné preparát zhotovit tak, aby v něm bylo co nejméně vzduchových bublin, které komplikují pozorování. Některé přírodniny je výhodné pozorovat bez přidání vody (zvlášť suché: např. křídlo hmyzu, kus ptačího pera).

Obvykle stačí použít velmi malé množství přírodniny. Např. při pozorování buněk v dužnině šípku nedáváme na podložní sklo celý šípek (či ukrojenou větší část šípku), postačí trocha dužniny na špičce preparační jehly (kterou pak můžeme rozmělnit např. zatlačením na krycí sklo).

U větších objektů je mnohdy žádoucí oddělit jejich menší části či zhotovovat řezy. Řez může být podélný (rovnoběžný s delší stranou objektu) či příčný (rovnoběžný s kratší stranou).