Vyčíslování chemických rovnic – 4. třída (4. ročník)

UMA

umime.to/UMA

Při chemických reakcích z výchozích látek vznikají produkty. Chemické reakce se popisují chemickými rovnicemi.

Zákon zachování hmotnosti

V rámci chemických reakcí dochází ke změnám chemických vazeb mezi částicemi (atomy/ionty). Částice samotné se ale nemění, jen se jinak přeskupí a navzájem navážou. Platí tedy zákon zachování hmotnosti: počet a typ částic v rámci výchozích látek odpovídá počtu a typu částic v produktech. Stejně tak hmotnost výchozích látek odpovídá hmotnosti produktů.

Vyčíslování rovnic

Mějme rovnici: \mathrm{Fe + O_2 \longrightarrow Fe_2O_3}

Počet částic ve výchozích látkách	Počet částic v produktech
1 atom železa (\mathrm{Fe}) 2 atomy kyslíku (\mathrm{O})	2 atomy železa (\mathrm{Fe}) 3 atomy kyslíku (\mathrm{O})

Zákon zachování hmotnosti výše není dodržen, rovnici je potřeba vyrovnat (vyčíslit) tak, aby si počty částic ve výchozích látkách a produktech odpovídaly. To se provede přidáním tzv. stechiometrických koeficientů. Stechiometrické koeficienty jsou čísla, která se píší před vzorce určitých látek v reakci. Popisují, v jakém poměru spolu určité látky reagují (co se týče látkového množství, nebo zkrátka počtu molekul/atomů). Je-li koeficient 1, obvykle se nepíše.

Vyrovnaná rovnice bude vypadat takto: \mathrm{4\;Fe + 3\;O_2 \longrightarrow 2\;Fe_2O_3}

Počet částic ve výchozích látkách	Počet částic v produktech
4 atomy železa (\mathrm{Fe}) 6 atomů kyslíku (\mathrm{O})	4 atomy železa (\mathrm{Fe}) 6 atomů kyslíku (\mathrm{O})

Rovnici je pak možné přečíst takto: 4 mol („díly“) železa reagují se 3 mol dvouatomových molekul kyslíku, vznikají 2 mol oxidu železitého.

Při vyrovnávání rovnic nezasahujeme do vzorců

Při vyrovnávání rovnic nelze upravovat samotné vzorců látek. Mohlo by tak dojít ke změně na vzorec zcela jiné (či nereálné) látky. Např. ze vzorce oxidu železitého výše nelze udělat vzorec neexistujícího „oxidu železičitého“ ().

Jak vyčíslovat rovnice

Při vyčíslování neredoxních rovnic je nutné postupně vyrovnávat množství jednotlivých prvků, případně si sestavit soustavu matematických rovnic.

Při vyčíslování redoxních rovnic lze vycházet z toho, že se mezi atomy myšleně přesune určité množství elektronů. Mějme nevyčíslenou reakci:
\mathrm{\overset{0}{P} + {H}\overset{V}{I}{O_3} + H_2O \longrightarrow {H_3}\overset{V}{P}{O_4} + H\overset{-I}{I}}

V rámci ní probíhají následující poloreakce. Aby bylo zajištěno zachování náboje, použijeme křížové pravidlo:

oxidace: \mathrm{\overset{0}{P} \longrightarrow \overset{V}{P} … 5\,e^-}
redukce: \mathrm{\overset{V}{I} \longrightarrow \overset{-I}{I} … 6\,e^-}

⤨

\overset{\phantom{I}}{6}
\overset{\phantom{I}}{5}

Získaná čísla zapíšeme před látky obsahující daný prvek: \mathrm{6\,P + 5\,HIO_3 + H_2O \longrightarrow 6\,H_3PO_4 + 5\,HI}

Nakonec rovnici dovyčíslíme, v tomto případě přidáním koeficientu ke vzorci vody: \mathrm{6\,P + 5\,HIO_3 + 9\,H_2O \longrightarrow 6\,H_3PO_4 + 5\,HI}

Pro toto téma zatím není dostupné žádné procvičování.

Předcházející

Navazující

Vyčíslování chemických rovnic – 4. třída (4. ročník)

umime.to/UMA

Zákon zachování hmotnosti

Vyčíslování rovnic

Jak vyčíslovat rovnice

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Čeho se zpráva týká?