Vesmír obecně – 4. střední škola

Vesmír zahrnuje hmotu, energii a časoprostor. Vznikl asi před 13,8 miliradami let při tzv. „velkém třesku“ a stále se rozpíná. Jevy za hranicemi zemské atmosféry (např. vesmírnými tělesy, ději ve vesmíru) se zabývá astronomie, vesmírem jako celkem pak kosmologie.

Galaxie, hvězdy a planetární soustavy

Hvězdy jsou typem vesmírných objektů, v nichž se díky termojaderné fúzi (hlavně vodíku – \mathrm{H} na helium – \mathrm{He}) uvolňuje energie. Soustavy těles obíhajících hvězdu se nazývají planetární soustavy, patří mezi ně i Sluneční soustava.

Ve větším měřítku je hmota ve vesmíru gravitací seskupena do galaxií. Galaxie, v níž se nachází Země, se nazývá Galaxie (či Mléčná dráha). Střed Galaxie se nachází ve směru souhvězdí Střelce.

Pozorování vesmíru

Jako souhvězdí se označují přesně vymezené oblasti na obloze. Obsahují jasné hvězdy, které tvoří zdánlivé útvary. Hvězdy v rámci jednoho souhvězdí mohou být od Země značně různě vzdálené. Pozice hvězd na obloze se velmi pomalu mění. Vlivem sklonu zemské osy se také mění viditelnost souhvězdí v rámci roku.

Na severním nebeském pólu se nachází hvězda Polárka, nejjasnější hvězdou na noční obloze je Sirius.

Kromě hvězd lze na obloze pozorovat např. Měsíc, planety Sluneční soustavy, komety či jiné galaxie.

Menší kosmická tělesa se nazývají meteoroidy, při průletu atmosférou Země mohou vyvolat světelný jev – meteor. Materiál dopadlý na zem se pak označuje jako meteorit.

Jednotky a měření ve vesmíru

Běžnou jednotkou vzdálenosti v kontextu vesmíru je světelný rok (light year, ly). Je to vzdálenost, kterou světlo urazí za 1 rok.

Astronomická jednotka (astronomical unit, au) odpovídá zhruba vzdálenosti Země od Slunce, tj. 150 milionům km. 1 ly ≐ 63 241 au.

Výzkum vesmíru

K pozorování vesmíru lze využít dalekohledy. Na Zemi mohou být např. součástí hvězdáren, mohou se ale nacházet i ve vesmíru (např. Hubbleův vesmírný dalekohled, Vesmírný dalekohled Jamese Webba). Mnohá data o vesmíru lze získávat pomocí sond. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) funguje jako laboratoř v kosmu.

Co se týče historie, první umělou družicí Země byl sovětský Sputnik 1, prvním člověkem ve vesmíru byl Jurij Gagarin. Prvním člověkem na Měsíci se v roce 1969 stal Američan Neil Armstrong.

Výzkumem vesmíru se zabývá např. NASA (National Aeronautics and Space Administration) sídlící ve Spojených státech, Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) či evropská ESA (European Space Agency).