Živé organizmy mohou být v základu jednobuněčné či mnohobuněčné. U mnohobuněčných organizmů je potřeba, aby více buněk spolupracovalo ve vzájemném souladu a vystupovalo jako organizovaný celek.
Organizace těla
Buňky (a mezibuněčná hmota) u mnohobuněčných organizmů tvoří tkáně (soubory buněk s určitou funkcí). Z tkání se skládají orgány (např. list, květ, plíce, srdce). Z orgánů sestávají orgánové soustavy (systémy), ty se obvykle popisují u živočichů včetně člověka (např. srdce a cévy tvoří oběhovou soustavu). Z výše uvedených součástí se skládá celý jedinec.
Řízení činnosti těla
Koordinaci jednotlivých buněk/tkání či orgánů zajišťuje v základu komunikace pomocí hormonů. To jsou chemické látky, zpravidla odvozené z cholesterolu či bílkovinné povahy. U živočichů řízení těla pomocí hormonů zajišťuje hlavně hormonální (přesněji endokrinní) soustava. Hormony se přesouvají po těle (např. krví, hemolymfou) a ovlivňují i struktury vzdálené od místa jejich vzniku. Fungují ale i u rostlin (fytohormony) či hub.
U živočichů tělo řídí i nervová soustava. Ta využívá rychlého šíření vzruchů pomocí specializovaných buněk s výběžky (neuronů). Informace se v rámci neuronů šíří jako změna elektrického napětí na membráně.
Se řízením/udržováním koordinace v rámci těla souvisí i imunitní systém (imunita).
Příklad reakce na nepříznivé podmínky
Organizmy se ve svém těle snaží udržet stabilní prostředí. Směřují k tomu, aby se vyhly poškození svého těla. Jako příklad uveďme reakci na chlad či zvýšenou teplotu:
příklady reakce na chlad | příklady reakce na zvýšenou teplotu | |
---|---|---|
rostliny | vegetační klid, tvorba nemrznoucích látek | vypařování vody z listů (transpirace), uzavírání průduchů |
živočichové | načechrání peří, vzpřímení chlupů (husí kůže), tvorba tukových zásob, (nepravý) zimní spánek, stažení cév v kůži | pocení, vyhledávání chladnějších míst, rozšíření cév v kůži |
Termoregulace u ptáků a savců
U živočichů se stálou tělesnou teplotou (ptáci, savci) ovlivňuje udržování teploty těla (termoregulaci) hlavně část mozku zvaná hypothalamus.
Komunikace mezi jedinci
Více jedinců stejného druhu tvoří populaci, více populací pak vytváří společenstva (biocenózy). V přírodě komunikace probíhá i mezi různými jedinci. Děje se tak např. pomocí pohybu, světla, zvuku či chemických látek. Chemické látky sloužící ke komunikaci mezi jedinci se označují jako feromony. Mají uplatnění např. při rozmnožování (vzájemném vyhledávání jedinců).