Slapové jevy

Gravitační působení (kombinované s odstředivou silou) Měsíce na Zem vyvolává pravidelně opakující se deformace zemského tělesa. Tyto se označují jako tzv. slapové jevy. Nejsnadněji pozorovatelnými slapovými jevy jsou slapy hydrosféry, tedy příliv a odliv souhrnně označované jako dmutí. Slapové jevy však působí nejen na hydrosféru. Na planetě Zemi lze pozorovat i slapy atmosféry či slapy zemské kůry.

Soustava Země–Měsíc–Slunce

Intenzita slapových jevů je závislá na vzdálenosti a hmotnosti daných vesmírných těles, která na sebe vzájemně působí. Na Zemi jsou slapy vyvolány gravitačním působením Měsíce (je k Zemi blízko) a Slunce (byť je od Země velmi daleko, má velkou hmotnost). Gravitační síla Měsíce působí nejsilněji v oblasti na povrchu Země, které je Měsíc nejblíže. Na této straně vzniká příliv. Ten je pozorovatelný i na opačné straně Země, ale díky odstředivé síle.

Země a Měsíc se vzhledem ke svým hmotnostem ovlivňují navzájem a obíhají kolem těžiště, tzv. barycentra, které je vzdálené zhruba 1 700 km od povrchu Země. Pohybem těles kolem barycentra pak vzniká odstředivá síla působící proti gravitační síle. Odstředivá síla působí na povrchu Země všude stejně. Na straně Země odvrácené od Měsíce převažuje odstředivá síla nad gravitačním působením Měsíce, a příliv je tak pozorovatelný na obou stranách Země.

Mořské dmutí

Vodní obal Země je ovlivňován slapovými jevy, které se projevují pravidelným střídáním přílivu (zdvihu) a odlivu (poklesu) vodní hladiny. Slapy působí kromě moře v omezené míře i na ostatní vodní plochy, např. na rozsáhlá jezera (např. Velká kanadsko-americká jezera v Severní Americe), avšak jejich projevy jsou často pozorovatelné jen velmi omezeně, nebo vůbec. Na volném oceánu je velikost přílivu zhruba 1 metr.

Nejvyšší úroveň hladiny při přílivu se nazývá velká voda, naopak nejnižší úroveň hladiny při odlivu se označuje jako malá voda. K nejvyššímu přílivu dochází zpravidla při úplňku a novu, kdy jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné linii a jejich gravitační účinky se sčítají. Jedná se o skočný příliv. Jako hluchý příliv se označuje situace, kdy je Měsíc v první nebo poslední čtvrti a gravitační působení zmíněných těles je protichůdné.

Slapy atmosféry

Slapy atmosféry jsou způsobeny především působením Slunce nežli Měsíce. Díky nerovnoměrnému ohřívání atmosféry se projevují nejvíce kolísáním v atmosférickém tlaku, potažmo větru. Vzhledem k malé hustotě vzduchu jsou slapy atmosféry málo významné.

Slapy zemské kůry

Ke slapovým jevům působícím na zemskou kůru dochází v důsledku určité pružnosti pevného obalu Země. Projevují se zejména změnami v hodnotách tíhové síly či v jejím směru. K největším slapům zemské kůry dochází na rovníku.