Sacharidy

UUW

umime.to/UUW

Sacharidy jsou skupinou přírodních látek. Většinou mají rostlinný původ, vznikají v rámci fotosyntézy. Sacharidy sestávají z jedné či více monosacharidových jednotek. Obsahují atomy \mathrm{C}, \mathrm{O}, \mathrm{H}.

Monosacharidy

Nejjednodušší sacharidy, jejich molekuly jsou samy o sobě monosacharidovou jednotkou. Patří sem například:

glukosa (hroznový, krevní cukr) – V plodech rostlin. Rychlý zdroj energie pro buňky lidského těla, jeho hladina v krvi se označuje jako glykemie (glukosemie). Vzniká mnohdy rozkladem složitějších sacharidů.
fruktosa – V plodech rostlin, společně s glukosou v medu. Sladší než glukosa.
galaktosa – V mléce savců, součástí molekul laktosy.

Sacharidy v nukleových kyselinách

Mezi monosacharidy patří i ribosa, která je součástí RNA, a 2-deoxyribosa, která tvoří kostru molekul DNA.

Disacharidy

Jejich molekuly jsou ze dvou monosacharidových jednotek.

sacharosa – V mírném pásu se získává z cukrové řepy, zdrojem sacharosy v (sub)tropech je cukrová třtina. Tento cukr je běžně využíván v kuchyni (krystal, krupice, moučka). Hnědý řepný či třtinový cukr je buď nerafinovaný (obsahuje zbytky melasy), nebo druhotně obarvený karamelem. Hnědý i bílý cukr jsou prakticky jen sacharóza, jejich vliv na organizmus je tedy totožný. Molekula sestává z jednotky glukosy a jednotky fruktosy.
laktosa – V mléce savců. Někteří lidé mají intoleranci laktosy (v dospělosti u nich nefunguje enzym laktáza, který laktosu štěpí; vede k zažívacím obtížím). Molekula sestává z jednotky glukosy a galaktosy.
maltosa – Sladový cukr, vzniká např. při klíčení obilek ječmene. Molekula sestává ze dvou jednotek glukosy.

Jednoduché sacharidy (monosacharidy a disacharidy) obvykle chutnají sladce a označují se jako cukry.

Polysacharidy

Jejich molekuly jsou z většího množství (>10) monosacharidových jednotek.

škrob – Hlavní zásobní látka rostlin (např. v bramborách, rýži, obilovinách). V těle štěpen enzymem α-amylázou. Tvořen velkým množstvím jednotek glukosy, ty jsou uspořádány do molekuly amylosy a amylopektinu.
celulosa – Pro člověka nestravitelná, součást vlákniny. U rostlin jde o stavební sacharid, tvoří buněčné stěny. Celulosu obsahuje např. papír, vata, bavlna.
glykogen – Zásobní látka živočichů, zejména v játrech a svalech. Je tvořen rozvětvenými řetězci glukosy.

Chemická podstata sacharidů

Sacharidy jsou z chemické hlediska hydroxyaldehydy (aldosy, nejjednodušší je glyceraldehyd) či hydroxyketony (ketosy, nejjednodušší je dihydroxyaceton).

Vzorce sacharidů, cyklické formy

Co se týče znázornění molekul sacharidů, používají se:

Fischerovy vzorce (a) – Zobrazují lineární strukturu sacharidů.
Tollensovy vzorce (b) – Naznačují vznik cyklické formy.
Haworthovy vzorce (c) – Zobrazují cyklické formy, lze jimi znázornit konfiguraci na stereocentru, které vzniklo vytvořením cyklu (vyznačeno žlutě; možné konfigurace α, β). Cyklické formy bývají nejčastěji furanosy (5členný cyklus) či pyranosy (6členný cyklus). Některé sacharidy se preferovaně vyskytují v cyklických formách.