Na péči o přírodu a krajinu je možné se aktivně podílet, a to jak z pozice jednotlivce, tak v rámci větší skupiny lidí (např. školní třída, organizovaná skupina dobrovolníků). Tato kapitola se věnuje hlavně základním fyzickým činnostem, které mohou zlepšit stav přírody na určitém místě.
Instituce spojené s péčí o přírodu, domluva
Národní parky mají své vlastní správy. O chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky se stará Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Péči o přírodní památky a přírodní rezervace mají na starost krajské úřady (tato péče je obvykle externě zadávána). O přírodu ve zvláště chráněných územích i mimo ně mohou pečovat různé spolky a neziskové organizace (např. Český svaz ochránců přírody, Česká krajina, Pražská pastvina).
V případě zájmu o zapojení se do ochranářských aktivit je možné zúčastnit se veřejně vyhlašovaných akcí. Výpomoc v rámci větší skupiny lidí (např. školní třídy) je vždy nadmíru vhodné domluvit s danou institucí. Účastníci tak mohou cíleně pomoci přírodě, odnést si zážitky a pocit zdárně odvedené práce, případně potkat další lidi se zájmem o přírodu. V případě dobrovolnických akcí v NP či NPR je také někdy možné dostat se na běžně veřejnosti nepřístupná místa.
Management krajiny
Management krajiny (ve spojitosti s ochranou přírody) se obvykle zaměřuje na zvětšení biodiverzity neboli rozmanitosti života na určitých místech. Také může směřovat k ochraně ohrožených/zvláště chráněných druhů organizmů a/nebo potlačování organizmů nepůvodních či expanzivních.
Člověk v základu může ovlivnit následující.
Přítomnost organizmů
- Např. konkurenčně slabším druhům rostlin prospívá sekání či spásání ploch. S výskytem určitých rostlin pak může být spojen třeba výskyt konkrétních bezobratlých živočichů (např. motýlů).
- Sekání je nutné provádět ve vhodném čase (např. s ohledem na dozrávání semen žádoucích a nežádoucích druhů rostlin, výskyt životních stádií bezobratlých).
- Co se týče pastvy, různá zvířata (např. ovce, kozy, koně, skot, zubři, buvoli) si vybírají rozdílnou potravu, také do různé míry svým pohybem narušují půdní pokryv. Mohou snášet různé podmínky (např. buvoli mohou spásat rostliny i na podmáčených místech).
- V krajině je možné cíleně vyřezávat dřeviny či omezovat přítomnost invazních druhů (např. trnovníku akátu, lupiny mnoholisté).
- Prostor a příležitost pro organizmy též může poskytovat odstraňování/hrabání opadaného listí či stařiny (staré rostlinné biomasy).
Přítomnost živin
- Některá stanoviště jsou přirozeně chudá na živiny (a je tedy vhodné z nich např. odstraňovat posekanou biomasu či trus zvířat).
- V některých případech je na dané místo žádoucí živiny přidávat (lze např. aplikovat kompost).
Přítomnost vody
- Pro krajinu je mnohdy žádoucí, aby v ní byla zadržována voda. Toho je možné dosáhnout např. obnovou/budováním stružek a drobných vodních ploch.
- Vodní plochy v krajině jsou klíčové zejména pro rozmnožování obojživelníků.
Co se týče konkrétních činností, ve větších skupinách lze pomoci např. s hrabáním, přesunem biomasy (posekaných bylin, sena, hnoje, dřeva, kompostu…), nebo péčí o zvířata (úprava/oprava ohradníků či přístřešků, přemisťování stád…).
Obnovení určitého biotopu (např. mokřadu) či zlepšení jeho stavu se označuje jako revitalizace.
Sběr odpadu
Jednoduchou a snadno proveditelnou činností je odstraňování odpadu z přírody. Odpad prostředí hyzdí, mohou se z něj uvolňovat různé škodlivé látky či může přímo ohrožovat zdraví živých organizmů a člověka. Mnohé materiály se v přírodě rozkládají značně dlouhou dobu (u plastů může jít až o stovky let, navíc se rozpadají na nebezpečné mikroplasty).
Při sběru odpadu je vhodné myslet na vlastní zdraví: použít např. rukavice, dát pozor na předměty, o které by se člověk mohl zranit (např. injekční stříkačky, střepy). Odpad lze shromažďovat např. do plastových pytlů. Ani shromážděný odpad by neměl zůstat v přírodě, je nutné zajistit jeho svoz a další zpracování.
Široká veřejnost se může do čištění přírody zapojit např. v rámci pravidelné akce Ukliďme Česko.
Uklízení cizího nepořádku
Potřeba sběru odpadu z přírody by samozřejmě nevznikala, kdyby se každý jeden člověk svého odpadu zbavoval odpovídajícím způsobem: využitím kontejnerů na tříděné suroviny, vracením (např. zálohovaného skla, léků), odevzdáváním ve sběrném dvoře, nebo aspoň využitím koše/kontejneru na směsný odpad. Ideální by tedy bylo přítomnosti odpadu v přírodě předcházet (tím, že lidé budou poučení a ohleduplní).