Mezinárodní organizace

Mezinárodní organizace jsou instituce, které sdružují více států s cílem řešit globální problémy, podporovat mír a rozvoj a usnadňovat spolupráci mezi zeměmi. Cíle těchto organizací či cesta, jakou chtějí cílů dosáhnout, se různí. Organizace poskytují prostor pro diskusi, koordinaci politik a realizaci společných projektů na mezinárodní úrovni.

Přehled mezinárodních organizací se souhrnně věnuje přibližně 20 nejznámějším světovým organizacím. Pro Česko nejvýznamnější organizace, tedy OSN, NATO a Evropská unie, jsou pak rozebrány samostatně a detailně.

Kromě Evropské unie: obecně, která je vhodná i pro základní školy, byla cvičení tvořena primárně pro střední školy. Souhrnný přehled nejvýznamnějších mezinárodních organizací pro Česko pro žáky 2. stupně základních škol nabízí Česko v mezinárodních vztazích.

Česko aktivně rozvíjí vztahy s ostatními státy světa. Spolupracují v mnoha oblastech, jako je obchod, ochrana životního prostředí, lidská práva, bezpečnost a další. Tato spolupráce se uskutečňuje mimo jiné prostřednictvím členství v různých mezinárodních organizacích, které sdílí společné cíle a hodnoty. Mezi nejvýznamnější (ne však jediné) organizace, kterých je Česko členem, patří OSN, NATO a Evropská unie (EU).

Evropská unie (EU)

Evropská unie (EU) sdružuje členské státy na politické a ekonomické úrovni. Primárně si klade za cíl vylepšení spolupráce a udržení míru v Evropě. Členské státy sdílejí společný trh včetně volného pohybu zboží, jejich občanům je umožněno se volně pohybovat mezi členskými zeměmi. Spolupracují i v oblasti politiky, bezpečnosti a řešení globálních problémů.

Evropská unie formálně vznikla v roce 1993 podepsáním Maastrichtské smlouvy jako výsledek dlouhodobých snah o rozvoj spolupráce v Evropě. Jejími členy jsou výhradně evropské státy (aktuálně je jich 27), ne však všechny. Sídlí v Bruselu v Belgii a ve Štrasburku ve Francii.

Základními orgány EU jsou:

Severoatlantická aliance (NATO)

NATO je vojenská aliance států Evropy a Severní Ameriky, jejímž cílem je zajištění kolektivní bezpečnosti všech členských států a podpora demokratických hodnot. Základním principem NATO je, že útok na jednoho z členů je považován za útok proti všem. Na útok na jednoho ze členů organizace tedy zareagují všichni členové.

Organizace spojených národů (OSN)

OSN je mezinárodní organizace, která sdružuje téměř všechny státy a usiluje o mír a bezpečnost ve světě. Vzniklo krátce po 2. světové válce a Československo bylo jedním ze zakládajících členů. Významně podporuje mezinárodní spolupráci a podílí se na řešení globálních problémů jako je migrace, změna klimatu či dostupnost vzdělávání, a to i přestože má minimum pravomocí.

Rozhodnutí závazná i pro členské státy může dělat jen její patnáctičlenný výkonný orgán nazývaný Rada bezpečnosti. Řadu těchto aspektů řeší i přidružené organizace OSN, jako je například UNESCO zabývající se vzděláváním, kulturou a vědou.

Česko není stálým členem Rady bezpečnosti, může se však stát jedním z dočasně volených členů. Stálé zastoupení má v nejvyšším jednacím orgánu, Valné hromadě OSN.

Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, která sdružuje 27 zemí Evropy a usiluje o společné cíle v oblasti spolupráce, míru, stability a prosperity.

Evropská unie: obecně se věnuje základním faktům o této instituci, jako jsou cíle EU, její symboly, okolnosti jejího vzniku či dopad na život jejího občana. Procvičovat zde lze i členské státy.

Instituce Evropské unie detailněji rozebírají jednotlivé orgány EU a jejich fungování.

Euro se věnuje společné měně EU a jejímu rozšíření.

Evropská unie: obecně vznikala primárně pro 2. stupeň základní školy, ale jako opakování základů může sloužit i na středních školách. Instituce Evropské unie a Euro poskytují již hlubší vhled do tématu.

Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, která zahrnuje 27 evropských zemí Evropy. Jejím hlavním cílem je podporovat mír, stabilitu, demokracii a ekonomickou spolupráci mezi svými členskými státy. Má 24 úředních jazyků, mezi nimi i češtinu, a její hlavní sídlo je v Bruselu v Belgii, byť jednotlivé instituce najdeme i v jiných městech a státech.

Vznik EU

První organizace, ze kterých se postupně vyvinula, začaly vznikat v 50. letech 20. století. Mezi zakládající státy, tedy státy, které byly součástí první z těchto organizací zvanou Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), počítáme:

• Francii,
• Itálii,
• Německo a
• země tzv. Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko).

K těmto zemím se postupně přidávaly další. Název Evropská unie má tato organizace ale až od roku 1993. Česká republika se připojila v roce 2004.

EU v praktickém životě

Členství České republiky v Evropské unii ovlivňuje každodenní život obyvatel různými způsoby. Například díky začlenění do Schengenského prostoru mohou Češi cestovat do většiny evropských zemí bez pasových kontrol, což usnadňuje turistiku, práci a studium v zahraničí. Celní unie, další klíčový prvek EU, zajišťuje volný pohyb zboží mezi členskými státy. To znamená, že při nákupu zboží z jiných zemí EU nejsou žádné celní poplatky ani kvóty, což podporuje obchod a snižuje ceny produktů. Tímto způsobem členství v EU přispívá k ekonomické stabilitě, širším možnostem pracovního uplatnění a větší svobodě pohybu pro občany České republiky.

Výrazným sjednocujícím prvkem je i používání jednotné měny, Eura, které však Česká republika dosud nepřijala, ač se k tomu vstupem do EU zavázala.

Symboly EU

• Vlajka EU je modré se kolem žlutých hvězd. Ty symbolizují jednotu a soulad mezi národy Evropy.

• Mottem EU je Jednotná v rozmanitosti, což odkazuje na společné úsilí o mír a prosperitu v Evropě, a zároveň na rozdílné tradice a kultury Evropy.
• Hymnou EU je Óda na radost (původně báseň Friedricha Schillera zhudebněná Ludwigem van Beethovenem).
• Slavíme i Den Evropy, a to 9. května na připomínku momentu, kdy byla představena myšlenka sjednocení Evropy, ze které EU vzešla.

Evropská unie není typickou mezinárodní organizací. V některých aspektech má pravomoce jako mezinárodní organizace, v některých má však pravomoce obdobné jednotnému státu. I z těchto důvodu EU řídí řada evropských institucí, z nichž nejvýznamnější jsou Evropská rada, Evropská komise, Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská centrální banka, Soudní dvůr EU a Evropský účetní dvůr.

Evropská rada

• vrcholným politickým orgánem, který stanovuje obecné politické směry a priority EU
• je tvořen nejvyššími představiteli členských států (předsedy vlád, prezidenty)
• nemá legislativní pravomoce
• setkává se zpravidla 4× ročně v Bruselu
• v čele stojí stálý předseda Evropské rady volený na 2,5 roku

Evropská komise

• nejvyšší výkonný orgán EU, který navrhuje nové zákony a dohlíží na jejich provádění, hájí zájmy EU jako celku a spravuje její rozpočet
• tvoří ji 27 eurokomisařů (1 za každý stát), každý z nich je zodpovědný za jedno tzv. portfolio, tedy oblast zájmu
• v jejím čele stojí předseda a místopředsedové, kteří reprezentují EU navenek a jsou zodpovědní za chod EU
• pro svůj dohled na dodržování evropského práva (společně se Soudním dvorem Evropské unie) se jí občas říká strážkyně smluv
• její předseda vychází z voleb do Evropského parlamentu, kterému se také celá komise zodpovídá
• sídlí v Bruselu a v Lucemburku

Evropský parlament

• jediný orgán EU volený přímo občany, a to na 5 let
• schvaluje právní předpisy a evropský rozpočet navržené Evropskou komisí, dohlíží na její fungování
• má 700 až 750 poslanců (počty se mění na základě počtu členských států)
• Česko zastupuje 21 poslanců, tento počet je dán souborem pravidel zajišťujících co nejrovnovážnější reprezentaci členských států
• poslanci jsou organizováni do evropských politických stran
• sídlí ve Štrasburku, v Bruselu a částečně i v Lucemburku

Rada Evropské unie (Rada ministrů)

• orgán, ve kterém se scházejí vždy ministři členských zemí dle řešené problematiky (například ministři financí, řeší-li se peníze a ekonomika)
• společně s Evropským parlamentem schvaluje právní předpisy a rozpočet EU
• v čele stojí daný ministr země, která byla zrovna pověřena předsednictvím EU, to se střídá po 6 měsících

Další vybrané orgány EU

Euro (€) je společná měna Evropské unie, která napomáhá rozvoji jednotného vnitřního trhu. Poprvé se v této měně začalo účtovat v roce 1999, první bankovky a mince vešly do oběhu v roce 2002. K přijetí této měny se státy, pokud si nevyjednají výjimku (aktuálně pouze Dánsko), zavazují přistoupením do Evropské unie. K přijetí eura musí stát splnit několik podmínek, mezi které patří např. stabilní inflace či udržitelná míra zadlužení.

Členové EU, kteří již přijali euro, a malé evropské státy, které uzavřeli s EU dohodu o využívání této měny, patří do eurozóny (na mapě níže modře), o kterou se stará Evropská centrální banka sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Existují i státy využívající euro bez dohody s EU (Černá Hora, Kosovo, na mapě žlutě), které nejsou členem eurozóny. Výjimečně lze najít euro i jako měnu na územích mimo Evropu, jedná se však vždy o místa silně navázaná na některou ze zemí eurozóny.

Samotný vzhled eurobankovek a euromincí nijak nemění fakt, že je tato měna použitelná napříč všemi členskými státy. Ty mají možnost si vždy navrhnout jednu stranu mincí a bankovek, druhá strana je vždy shodná.

Mapa evropských států používajících euro.

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů (zkráceně OSN, anglicky United Nations, UN) je mezinárodní organizace, která sdružuje téměř všechny státy světa. Vznikla po druhé světové válce s cílem udržovat mír a bezpečnost na zemi, podporovat přátelské vztahy mezi národy a rozvíjet mezinárodní spolupráci. Zakládajícímu dokumentu říkáme Charta OSN. Organizace sídlí v New Yorku.

Hlavními orgány OSN jsou:

• Rada bezpečnosti: tvoří ji pět stálých členů s právem veta (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) a deset členů volených na dva roky tak, aby co nejlépe zastupovaly všechny části světa. Je zodpovědná za udržování míru a má k tomu i odpovídající nástroje (primárně rezoluce a sankce).
• Valné shromáždění: orgán výkonné moci složený ze všech členských států. Hlas každého státu zde má stejnou váhu.
• Hospodářská a sociální rada: monitoruje hospodářskou situaci a na ni navázané aspekty, například dodržování lidských práv.
• Mezinárodní soudní dvůr: řeší spory mezi státy.

Za hlavní cíle si OSN stanovuje:

• udržování míru a bezpečnosti,
• podpora dodržování lidských práv,
• udržitelný rozvoj.

Přidružené organizace

Mimo to je součástí OSN řada tzv. specializovaných agentur, tedy organizací podporujících cíle OSN skrze určitý konkrétní aspekt. Jsou jimi například:

• Světová zdravotnická organizace (WHO) – řeší veřejné zdraví,
• Dětský fond OSN (UNICEF) – ochrana a zlepšení životních podmínek dětí,
• Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO),
• Světová banka – finančně a technicky pomáhá rozvojovým zemím snižovat chudobu,
• Mezinárodní měnový fond – udržuje stabilitu měn ve světě.

NATO

Severoatlantická aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization, zkráceně NATO) je vojensko-politickou organizací. Byla založena v roce 1949 dvanácti státy Severní Ameriky a Evropy s cílem chránit svobodu a demokracii svých členů a zajišťovat stabilitu v euroatlantickém prostoru. Dnes má NATO přes 30 členských států (většinu států Evropy včetně Turecka, USA a Kanady) a je největší vojenskou aliancí na světě. Základním principem NATO je, že útok na jednoho z členů je považován za útok proti všem. Bude tak uplatněno právo na kolektivní obranu.

Hlavními orgány NATO jsou:

• Severoatlantická rada – nejvyšší politický orgán NATO, řeší společnou politiku a strategie, rozhoduje o společných vojenských akcích, přijímá nové členy,
• Vojenský výbor – nejvyšší vojenský orgán NATO, poskytuje doporučení civilní Severoatlantické radě a realizuje její rozhodnutí,
• Skupina pro jaderné plánování – rozhoduje o jaderné politice NATO,
• Generální tajemník NATO – reprezentuje NATO navenek, sehrává na jednáních roli prostředníka.

Hlavní cíle NATO jsou:

• zajištění kolektivní obrany svých členů,
• podpora demokratických hodnot a svobody, a
• udržování stability a vazeb v euroatlantické oblasti.

Většinu 2. poloviny 20. století představovala protiváhu k Varšavské smlouvě. V současné době je garantem bezpečnosti v Evropě, snaží se předcházet konfliktům a pomáhá stabilizovat bezpečnostní situaci v jejím širším okolí.

Varšavská smlouva

Šlo o vojenský blok komunistických zemí východní Evropy vedený SSSR založený v roce 1955, a to v reakci na možnost rozšíření NATO o západní Německo. Varšavská smlouva byla několikrát použita na posílení sovětské kontroly v členských zemích, například během invaze do Československa v roce 1968.