Čeledi jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny klíčí jedním děložním lístkem, mají obvykle svazčité kořeny, souběžnou žilnatinu listů, neuspořádané cévní svazky a trojčetné květy s nerozlišeným okvětím. Mezi jednoděložné patří následující čeledi.

Amarylkovité

Amarylkovité rostliny mají často cibule nebo oddenky. Náleží mezi ně:

• česnek kuchyňský (a) – Stroužky jsou zdužnatělé pupeny.
• cibule kuchyňská (b) – Cibule jsou tvořené krátkým stonkem (podpučím) a zdužnatělými listy.
• pór zahradní (c) – Cibule je podlouhlá, válcovitá.
• pažitka pobřežní (d) – Využívají se listy (např. k ozdobě jídel), roste i volně v přírodě.
• sněženka podsněžník (e) – V přírodě zvláště chráněná, má zelený vzor na vnitřních okvětních lístcích.
• bledule jarní (f) – V přírodě zvláště chráněná, má žluté/zelené skvrny na všech okvětních lístcích, kvete později než sněženka.
• narcisy (g) – Vyšlechtěné pěstované pro okrasu, jedovaté.
• hvězdník (Hippeastrum, h, v zahradnictví „amarylis“) či klivie (i) pěstované jako pokojové rostliny

Kosatcovité

Kosatcovité se vyznačují častou tvorbou oddenků či hlíz, mají v květu tři tyčinky. Do této čeledi patří:

• kosatec žlutý (1) – Na březích vod, má mečovité listy; často se pěstují další vyšlechtěné kosatce.
• šafrán setý (2) – Z jeho čnělek se získává koření.
• šafrán (krokus) jarní (3) – Okrasná jarní cibulovina.
• mečík střechovitý (4) – Silně ohrožený, má růžovofialové souměrné květy. Roste na východě Česka. V kultuře se pěstují vyšlechtěné mečíky.

Lipnicovité

Lipnicovité (také označované jako trávy) jsou byliny, jejich stonek se nazývá stéblo (často je dutý). Mají zvláštní stavbu květů, ty jsou uspořádány v latách či klasech. Opyluje je hlavně vítr. Mezi plané druhy lipnicovitých patří:

• lipnice luční (a) – Běžná tráva s jehlancovitou latou.
• jílek vytrvalý (b) – Má štíhlé klasy.
• srha laločnatá (c) – Má široké a ostré listy, obvykle na místech bohatších na dusík.

Mezi pěstované lipnicovité náleží například:

• rýže setá (d) – Často pěstovaná na zaplavovaných polích.
• cukrová třtina (e) – Pro výrobu sacharózy, pěstovaná v tropech a subtropech.
• kukuřice setá (f) – Jednodomá rostlina, pěstuje se jako pícnina i pro přímou konzumaci.
• pšenice (g) – Nejběžnější obilnina, obilky se melou na mouku.
• žito (h) – Má zelenavé obilky, z klasu obvykle vystupují osiny.
• ječmen (i) – Má zpravidla nejdelší osiny mezi běžnými obilninami, používá se k výrobě sladu.
• oves (j) – Květenstvím je lata, užívá se např. pro výrobu ovesných vloček.

Vstavačovité (orchideje)

Vstavačovité neboli orchideje jsou jednou z největších čeledí rostlin. Jsou to byliny, jejich květy bývají souměrné a nápadné, opylované hmyzem. Mnohé tropické druhy se pěstují jako pokojové rostliny, orchideje též rostou v Česku (většina druhů je zvláště chráněných).

• můrovec (Phalaenopsis) (1) – Nejčastěji šlechtěná orchidej pěstovaná jako pokojová, původem z Asie.
• vanilka pravá (2) – Původem ze střední Ameriky, jako koření se užívají plody.
• prstnatec májový (3) – Orchidej původní v Česku, roste např. na vlhkých loukách.

Další jednoděložné rostliny

• vraní oko čtyřlisté (4) – Plodem je jedovatá tmavá bobule (kýchavicovité).
• konvalinka vonná (5) – Má hrozny bílých květů se srostlým zvonkovitým okvětím, jedovatá (chřestovité).
• ocún jesenní (6) – Růžově kvete na podzim, plody se dostávají nad zem na jaře, prudce jedovatý (ocúnovité).
• chřest lékařský (7) – Jeho výhonky jsou používané jako zelenina (chřestovité).
• tulipán zahradní (8) – Pěstovaná cibulovina (liliovité).
• lilie zlatohlavá (9) – Má hrozny červenofialových květů, zvláště chráněná (liliovité).