Využití pocitů viny, strachu nebo povinnosti k dosažení cílů.

Příklad: „Pokud mi nepůjčíš svůj nový telefon, řeknu všem, že nejsi skutečný kamarád.“

Použití nadměrné pochvaly jako prostředku k získání něčeho od druhé osoby.

Příklad: „Jsi tak úžasně chytrý, určitě bys mi mohl pomoct s tímto úkolem, aniž by ses musel moc snažit.“

Přizpůsobení svého chování nebo názoru v závislosti na tom, s kým mluvíme, často k získání jejich přízně nebo podpory.

Například když Martin mluví se svými rodiči, tvrdí, že domácí práce jsou zbytečné, ale ve škole říká učitelům, jak jsou důležité.

Vyjadřování negativních pocitů nepřímo místo otevřené komunikace, např. zamlčování informací nebo „zapomínání“ na úkoly.

Například: Petra slíbí, že pošle Lukášovi poznámky z hodiny, na kterou nemohl přijít, ale „zapomene“ na to, protože je naštvaná, že ji nepozval na svou narozeninovou oslavu.

Předstírání nebo přehánění utrpení, abychom vyvolali soucit a získali výhodu.

Příklad: „Nikdo mě nikdy nepozve ven. Musíš ke mně dneska večer přijít, jinak budu zase sám.“

Použití tlaku nebo vynucování k donucení jedince jednat proti svým nejlepším zájmům.

Příklad: „Pokud mi neukážeš své odpovědi na test, nebudu tě brát na skateboard.“

Použití zavádějícího jazyka nebo vyhýbání se přímým odpovědím k odvrácení pozornosti od pravdy.

Například když se rodiče zeptají Jany, jestli udělala svůj domácí úkol, ona odpoví: „Viděli jste dneska ten úžasný západ slunce?“

Odvedení pozornosti od hlavního problému k méně důležitým tématům k zabránění řešení skutečného problému.

Příklad: „Neměli bychom se raději bavit o tom, jak skvěle jsem hrál v zápase, než se ptát, proč jsem přišel domů pozdě?“

Použití časového tlaku nebo vytváření falešného pocitu, že rozhodnutí musí být učiněno okamžitě.

Příklad: „Musíš mi pomoct s tímto projektem hned teď. Pokud ne, oba propadneme.“

Snižování důležitosti nebo platnosti pocitů nebo názorů druhé osoby.

Příklad: „Nechápu, proč se kvůli tomu rozčiluješ. Byla to jen sranda.“

Použití zastrašování nebo výhrůžek fyzickým trestem, sociální izolací apod. k dosažení cílů.

Například: „Pokud tohle řekneš učiteli, uvidíš, co se stane.“

Použití nejasného nebo víceznačného jazyka k vyhnutí se odpovědnosti nebo k manipulaci významem.

Příklad: „No, možná jsem to řekl, ale to neznamená, že to musíš brát doslova.“

Přenášení vlastních negativních vlastností nebo chování na jinou osobu.

Například: „Ty jsi ten, kdo je pořád tak závistivý,“ řekne Tomáš, když se ho jeho kamarád zeptá, proč se chová tak soutěživě.

Psychologická manipulace, při které je oběť přesvědčena, že její vnímání reality je nesprávné, což vede k jejímu zmatení a ztrátě sebedůvěry.

Příklad: „To sis jenom vymyslela, nikdy jsem něco takového neřekl,“ i když si dívka je jistá, že její kamarád řekl něco urážlivého.