Biosféra – 4. třída (4. ročník)

Biosféra tvoří část krajinné sféry, která zahrnuje veškerý život na Zemi. Biosféru lze tedy označit za živý obal Země. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších článků fyzickogeografické sféry planety, jelikož soustřeďuje a přetváří sluneční energii do živé hmoty (biomasy).

Součástí biosféry je rostlinstvo (flóra) zahrnující asi 90 % veškeré živé hmoty, živočišstvo (fauna) i mikroorganismy. Rozšířením organismů na Zemi a zákonistostmi jejich výskytu se zabývá geografická věda biogeografie.

Rozmanitost života

Stáří života na Zemi se odhaduje na 3,7 miliardy let. Vzhledem k různému vývoji zemského povrchu a rozdílným přírodním podmínkám se život vyvíjí v různých oblastech odlišně – například oblasti v okolí rovníku mají mnohem větší počty živočišných i rostlinných druhů, než oblasti v okolí zemských pólů. Počet druhů organismů na km² se označuje jako biodiverzita, neboli druhová rozmanitost biosféry.

Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňují výskyt života na Zemi, jsou klimatické podmínky (teplota, vlhkost), orografické podmínky (příjem tepelného a světelného záření ze Slunce, množství vody) a typ půdy (určuje dostupnost minerálů a organických živin). Na planetě Zemi se v rozmístění živých organismů uplatňují určitá pravidla, jež se označují jako zákonitosti horizontální pásmovitosti, a výšková stupňovitost vegetace. Ta je vyvolána změnou teplot s přibývající nadmořskou výškou.

(Geo)biomy

Na základě výše zmíněných pravidel lze vymezit rozsáhlé geografické oblasti nazývané (geo)biomy. Pokud daný (geo)biom odpovídá zeměpisné šířce, ve které se nachází (např. tropický deštný les v tropickém podnebném pásu), označuje se jako zonální biom. Pokud (geo)biom neodpovídá svým charakterem zeměpisné šířce, označuje se jako azonální (příkladem jsou vysoká pohoří v tropickém pásu – např. Kilimandžáro na 3° j.š., kde na vrcholu leží tzv. věčný sníh). Hlavními (geo)biomy světa jsou:

• tropické deštné lesy,
• opadavé tropické lesy,
• savany,
• pouště a polopouště,
• středomořská tvrdolistá vegetace,
• kontinentální stepi,
• lesy mírného pásu,
• tajga,
• tundra,
• pustiny polárních oblastí.

Ohrožení biosféry

V současnosti je největším ohrožením pro život na Zemi paradoxně jeden z živých organismů – člověk. Svou činností ohrožuje přirozená stanoviště živočišných i rostlinných druhů, znečišťuje životní prostředí pro sebe i ostatní organismy a uchyluje se k nadměrnému využívání přírodních zdrojů.

Mezi tyto činnosti patří odlesňování (deforestace), degradace (rozpad) kvalitní půdy a následkem toho i rozšiřování pouští (desertifikace), vysazování geograficky nepůvodních druhů nebo fragmentace krajiny, kdy jsou do menších celků rozdělovány dříve rozsáhlé plochy vhodné pro život organismů, které nemají stejné plnohodnotné vlastnosti jako původní velká oblast.