Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Tipovačka
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Můj účet
Odhlásit se
Rozhodovačka
Struktura pevných látek
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
2DG
QR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím.
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
Struktura pevných látek
Podle struktury můžeme rozdělit pevné látky na krystalické (pravidelná struktura), amorfní (nepravidelná struktura) a polykrystalické. Na struktuře záleží i to jestli se látka chová ve všech směrech stejně. Taková látka je izotropní. Pokud tomu tak není (například kusy slídy se dobře lámou pouze v určitém směru), říkáme, že je látka anizotropní.
Krystalické látky
Částice jsou pravidelně rozmístěny v tzv. krystalové mřížce. Obecně mohou být anizotropní. Jde třeba o diamant, tuhu, krystalky síry, nebo led. 
Amorfní látky
Částice nejsou v prostoru nijak uspořádány. Rozmístění je náhodné. I proto se látka vždy chová izotropně. Například jde o umělé látky, vosky nebo sklo.
Polykrystalické látky
Jde o takový hybrid mezi předchozími. Mnoho malých pravidelných zrn (krystalků) naskládaných a natočených náhodně. Patří sem všechny kovy.
Základní typy krystalové mřížky
Nejmenším celkem mřížky je elementární buňka. Může mít různý tvar (podle toho rozlišujeme různé krystalické soustavy) a taky různé rozmístění částic. Prostá buňka mřížky je tvořena jen částicemi v jejích rozích. Pokud mřížku tvoří prostorově centrované buňky, obsahují navíc jednu částici uprostřed. Plošně centrovaná buňka má navíc částici ve středu každé své stěny. Nejlépe je to vidět na krychlové mřížce:
- prostá
- prostorově centrovaná
- plošně centrovaná
Počet částic připadající na jednu buňku
- Můžeme spočítat počet částic připadající na jednu buňku.
- Prostá: Každou částici sdíli osm buněk, jedna buňka se skládá z osmi částic, potom: \frac{1}{8}\cdot 8 = 1. Na jednu prostou buňku připadá jedna částice.
- Prostorově centrovaná: Stejné jako u prosté buňky plus jedna částice uvnitř, která celá připadá této buňce, proto: \frac{1}{8}\cdot 8 + 1 = 2. Na jednu prostorově centrovanou buňku připadají dvě částice.
- Plošně centrovaná: Stejné jako u prosté buňky plus šest částic ve stěnách, z nichž každá připadá dvěma buňkám, proto: \frac{1}{8}\cdot 8 + \frac{1}{2}\cdot 6 = 4. Na jednu plošně centrovanou buňku připadají čtyři částice.
Mřížkový parametr
Udává základní rozměr buňky. Většinou je to velikost hrany krychle/kvádru. Rozměrově bývá v jednotkách Ångstromů.
Hustota látky
- ze znalosti mřížkového parametru a typu buňky lze spočítat hustotu látky
- hustota je dána \varrho = \frac{m}{V}
- hmotnost spočítáme jako m = N\cdot m_i (N – počet částic na jednu buňku, m_i – hmotnost jedné částice)
- objem V = a^3 (objem krychle)
- výsledná hustota \varrho = \frac{N\cdot m_i}{a^3}.
Ångstrom?
V atomární fyzice i v dalších partiích se můžete setkat se zvláštními jednotkami označovanými A s kroužkem: Å. Metry jsou pro tento způsob využití příliš velké. Základní převodním vztahem je: 1 nm = 10 Å
Struktura pevných látek (střední)
Vyřešeno:
