Kyselost/zásaditost roztoků

Míra kyselosti či zásaditosti roztoku se vyjadřuje pomocí pH:

• Roztoky, které mají pH 7, jsou neutrální, např. destilovaná voda.
• Roztoky s pH menším než 7 jsou kyselé, např. citronová šťáva, ocet.
• Roztoky s pH větším než 7 jsou zásadité, např. roztok hydroxidu.

Pro výpočet pH zjednodušeně platí vztah \mathrm{pH = -log[H^+]}, kde \mathrm{[H^+]} je koncentrace kationtů vodíku. Čím více iontů \mathrm{H^+} (respektive \mathrm{H_3O^+}) roztok obsahuje, tím je kyselejší. Koncentrace \mathrm{H^+} a tedy i pH jsou závislé na teplotě. Běžné hodnoty pH jsou od 0 do 14.

Zjišťování pH

Orientačně měřit pH lze pomocí acidobazických indikátorů (např. fenolftalein – a, lakmus). To jsou látky, které mění své zbarvení v závislosti na pH. Indikátory jsou součástí univerzálních indikátorových papírků (b). Přesně lze pH změřit instrumentálně pomocí pH metrů (c), ty často využívají skleněnou elektrodu.

a – fenolftalein

b – univerzální indikátorový papírek

c – pH metr

Praktický význam pH

Mnohé skutečnosti bezprostředně ovlivňující člověka jsou spojeny s pH:

• Tělní tekutiny (např. krev, sliny) mají pH v určitém rozsahu, jinak by nemohly plnit svoji funkci.
• V souvislosti se životním prostředím jsou problémem např. kyselé deště či pozvolné okyselování oceánů vlivem stoupající koncentrace \mathrm{CO_2}.
• Konkrétní hodnotu pH je mnohdy nutné dodržovat při určitých technologických postupech, např. při výrobě potravin.
• Půdní roztok se vyznačuje určitým pH, což ovlivňuje pěstování rostlin (včetně zemědělských plodin).
• Hodnota pH ovlivňuje různé další organizmy: např. to, zda se v akváriu bude dařit chovaným rybám, nebo zda se v bazénu budou množit sinice a řasy.