Umíme fakta
Přejít na cvičení:
Rozhodovačka
Přejít na téma:
Neurotické poruchy
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
3A6
Sdílet
Zobrazit nastavení cvičení

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

3A6
umime.to/3A6

Nastavení cvičení

Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.

umime.to/3A6

Neurotické poruchy

Neurotické poruchy jsou duševní potíže, které se projevují hlavně silným strachem, úzkostí nebo vtíravými myšlenkami. Tyto projevy bývají velmi nepříjemné, ale nejsou známkou „šílenství“ – naopak, zažívá je během života mnoho lidí a dají se dobře léčit.

Tento text slouží k orientaci a vzdělávání. To, že se v něčem poznáme, ještě neznamená, že máme psychickou poruchu. Diagnózu může určit jen odborník, a to tehdy, když potíže dlouhodobě zasahují do našeho každodenního života.

Co si pod tím představit?

  • Nedokážeme se soustředit ve škole, zhoršují se nám známky.
  • Vyhýbáme se kontaktu s ostatními, nechceme být s kamarády.
  • Nechodíme ven, přestáváme dělat věci, které nás dřív bavily.
  • Špatně spíme, nemáme chuť k jídlu nebo nás bolí tělo bez zjevné příčiny.
  • Máme pocit, že nemáme pod kontrolou své myšlenky nebo emoce.
  • Cítíme se dlouhodobě vyčerpaní, smutní nebo napjatí, i když se snažíme to změnit.

Když si s něčím nevíme rady, můžeme to probrat s někým, komu důvěřujeme – s rodičem, učitelem, školním psychologem, dětským lékařem nebo jiným dospělým.

Požádat o pomoc není slabost. Je to odvaha starat se o sebe.

Fobie

Fobie je intenzivní strach z podnětu nebo situace, která běžně není nebezpečná. Pokud někdo cítí paniku už jen při pohledu na obrázek pavouka a není schopen se soustředit na nic jiného, jde o fobii. Fobie vyvolává tělesné reakce jako bušení srdce, závratě či sucho v ústech. Lidé se často fobickým situacím vyhýbají, což jim komplikuje život.

Druhy fobií

  • Specifické (jednoduché) fobie – strach z konkrétních věcí (klauni, zvuk sirény, hluboká voda).
  • Sociální fobie – strach z hodnocení ostatními, např. z telefonování nebo oslovení neznámého člověka.
  • Agorafobie – strach z otevřených, přeplněných nebo naopak pustých míst. Lidé s agorafobií se často bojí nastoupit do dopravního prostředku.

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) se skládá ze obsesí (vtíravých myšlenek, např. „Zamkl jsem dveře?“) a kompulzí (nutkavých činů, např. opakované seřazování věcí podle barvy, neustálé vnitřní ujišťování se).

Lidé s OCD si uvědomují, že kompulze nemusí být logické, avšak poskytují jim úlevu od obsesivních myšlenek. Obsesivní myšlenky máme v jisté míře všichni, ale u OCD jsou tak časté a intenzivní, že lidem výrazně narušují každodenní život.

OCD není perfekcionismus. Jde hlavně o strach a potřebu uklidnění, ne o touhu po pořádku.

Generalizovaná úzkostní porucha (GAD)

GAD je stav, kdy člověk téměř neustále pociťuje úzkost a obavy. Tyto obavy nejsou zaměřené na jednu konkrétní věc, ale týkají se běžného života – zdraví, peněz, práce, rodiny.

Typické příznaky jsou napětí a nervozita, poruchy spánku a také potíže se soustředěním.

Lidé s GAD si často uvědomují, že se bojí „zbytečně“, ale neumí to ovlivnit.

Mít občasné obavy je normální. O GAD mluvíme tehdy, když úzkost trvá měsíce, člověk ji nedokáže ovlivnit a ovlivňuje to jeho školu, práci, vztahy nebo schopnost si odpočinout.

Panická porucha

Panická porucha se projevuje náhlými a silnými záchvaty úzkosti – panickými atakami. Ty přicházejí nečekaně, bez zjevné příčiny.

Příznaky panického záchvatu můžou být bušení srdce, pocení, třes, pocit, že se člověk nemůže nadechnout a také nevolnost.

Po prvním záchvatu má člověk často strach z dalšího, což může vést k vyhýbání se místům nebo situacím – někdy až k rozvoji agorafobie.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

PTSD vzniká po silně stresující nebo traumatické události – např. dopravní nehodě, útoku, válce, přírodní katastrofě.

Typické příznaky jsou znovuprožívání traumatu (flashbacky, noční můry), vyhýbání se situacím, lidem nebo místům, které trauma připomínají, zvýšená bdělost – podrážděnost, lekavost, poruchy spánku.

PTSD může propuknout hned po události, ale i s odstupem několika měsíců. Existuje také komplexní trauma (C-PTSD), která vzniká při opakovaném dlouhodobém stresu (například domácím násilí, šikaně…). Ne každý, kdo prožil trauma, má PTSD. Trauma může ovlivnit člověka i jinými způsoby – například problémy s důvěrou, sebehodnocením nebo regulací emocí.

Terapie

  • Psychoterapie (při OCD a fobiích je jedna z mnoha terapií expoziční terapie, lidé se postupně přibližují k tomu, z čeho mají úzkost a jejich strach se zmenšuje - musí však být vedena odborníkem a v bezpečném prostředí, jinak hrozí retraumatizace)
  • Léky (např. antidepresiva, někdy anxiolytika - proti úzkosti)
  • Podpůrné techniky – dechová cvičení, mindfulness, relaxace

Důležitá je i podpora rodiny a blízkých.

Zavřít

Neurotické poruchy (střední)

Vyřešeno:

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence