Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Tipovačka
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Můj účet
Odhlásit se
Rozhodovačka
Konformita a poslušnost
Procvičujte neomezeněVáš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.
Přihlásit se
247
QR kód
Kód / krátká adresa
Zkopírujte kliknutím.
Nastavení cvičení
Pozor, nastavení je platné pouze pro toto cvičení a předmět.
Konformita a poslušnost
Konformita je proces, kdy jedinec přizpůsobuje své chování, názory nebo postoje skupině, aby do ní zapadl nebo aby byl sociálně přijat.
Druhy konformity:
- Normativní konformita : jedinec se přizpůsobuje skupině, aby byl přijat, i když si myslí něco jiného, např. souhlas s názorem většiny ve třídě, i když se s ním nesouhlasí
- Informační konformita: jedinec se přizpůsobuje, protože věří, že skupina má správnější informace, např. když si nejsme jistí správnou odpovědí, tak se řídíme tím, co říkají ostatní
- Podřízení: osoba změní své chování pod tlakem skupiny, ale vnitřně nesouhlasí
- Zvnitřnění: osoba trvale přijme skupinové názory jako vlastní přesvědčení
Aschův experiment (1951)
Psycholog Solomon Asch zkoumal vliv skupinového tlaku na rozhodování. Účastník experimentu měl určit, která ze tří čar odpovídá délce vzorové čáry. Skupina záměrně uváděla špatné odpovědi, a přesto se většina účastníků přizpůsobila nesprávné většině. To ukázalo, jak silný může být sociální tlak.
Co ovlivňuje konformitu?
- Velikost skupiny: čím více lidí má stejný názor, tím větší je tlak na konformitu
- Jednomyslnost: pokud ve skupině vůbec nikdo nemá jiný názor, pravděpodobnost konformity roste
- Sebevědomí jednotlivce: sebevědomější lidé se méně podřizují skupinovému tlaku
- Důležitost úkolu: lidé se chovají více konformně, pokud věří, že situace je důležitá
Poslušnost vůči autoritě
Poslušnost znamená, že jedinec jedná podle pokynů autority, a to i v případech, kdy by jinak dané chování neprovedl.
Milgramův experiment (1961)
Stanley Milgram zkoumal, do jaké míry jsou lidé ochotni poslouchat autoritu i za cenu ubližování druhým. Účastníci dostali instrukci udělovat „elektrické šoky“ (které ve skutečnosti nebyly reálné) druhé osobě, pokud odpověděla špatně. Výsledky ukázaly, že většina lidí byla ochotna pokračovat až do vysoké intenzity šoků, pokud jim to nařídila autorita (experimentátor v bílém plášti).
Co ovlivňuje poslušnost?
- Přítomnost autority: lidé jsou poslušnější, když je autorita fyzicky přítomná
- Přesunutí odpovědnosti: když lidé věří, že odpovědnost za následky nenesou oni, ale autorita, jsou poslušnější
- Blízkost oběti: pokud je oběť neviditelná nebo vzdálená, poslušnost je vyšší
- Sociální podpora: když mají lidé spojence, který se odmítne podřídit, je pravděpodobnější, že také odmítnou
Praktické dopady konformity a poslušnosti
- V běžném životě: lidé si často kupují produkty, které jsou populární, nebo napodobují chování přátel
- V práci: zaměstnanci se mohou přizpůsobit firemní kultuře nebo autoritám, i když s něčím nesouhlasí
- V politice a historii: totalitní režimy využívají konformitu a poslušnost k prosazování své moci
Jak snížit negativní vliv konformity a poslušnosti?
- Kritické myšlení: zpochybňování informací, které přijímáme.
- Sebevědomí a asertivita: odvaha vyjádřit vlastní názor
- Podpora diverzity názorů: skupiny s různými názory mají menší tendenci k extrémní konformitě
Konformita a poslušnost (střední)
Vyřešeno:
