Migrace a aktivita během roku

Tažné druhy ptáků v rámci roku migrují na delší vzdálenosti. Migrace probíhá kvůli dostupnosti potravy či vhodnějším podmínkám pro hnízdění (např. na jaře je na severní polokouli delší den než kolem rovníku). Ptáci se při migraci orientují např. díky pozici nebeských objektů (Slunce, hvězd) či krajinných prvků. Tažní ptáci Evropy většinou migrují do Afriky.

Některé druhy ptáků jsou částečně tažné, přelétají na kratší vzdálenosti (např. v rámci Evropy se na zimu přesunou jižněji).

Ptáci Česka, kteří zde přes zimu zůstávají (stálé druhy), jsou v tomto období aktivní a často v hejnech vyhledávají potravu.

Komunikace a shlukování

Ptáci mohou komunikovat pomocí zvuků. Zpěv (vábení) slouží k vymezení území či přilákání partnera. Kromě vábení mohou ptáci vydávat např. varovné zvuky sloužící třeba k odstrašení predátorů či soků. Ptáci mohou vydávat zvuky např. i klapáním zobáku (čáp) či údery zobáku do dřeva (strakapoud).

Ptáci dále mohou komunikovat pomocí vizuálních projevů. Samci bývají často výrazněji zbarveni než samice, zvláště ve svatebním šatu. U některých druhů mají význam námluvní tance, ukazování peří aj.

Mnozí ptáci se seskupují do hejn (např. špačci, holubi, během zimy pěnkavovití či strnadi).

Komfortní chování

Ptáci si probírají peří, čímž rovnají jeho části a odstraňují z něj nečistoty. Mohou si po něm roztírat výměšky kostrční žlázy či na něj nanášet mravence (kyselina mravenčí hubí parazity). Také se mohou cíleně koupat ve vodě či provádět prachovou koupel („popelení“).

Hnízdění

Některé druhy hnízdí přímo na zemi (např. bažant), jiné si vytvářejí hnízdo z větví/rostlinného materiálu (např. straka) nebo hlíny (vlaštovka, jiřička). Mnozí ptáci hnízdí v dutinách stromů. Šplhavci si tyto dutiny vykotlávají zobákem. Opuštěné dutiny pak mohou využít ke hnízdění další druhy.

Mláďata mohou být krmivá (po vylíhnutí vyžadují péči, jsou krmena rodiči) a nekrmivá (po vylíhnutí si dokáží samostatně vyhledávat potravu).

Ptáci a člověk

Některé druhy ptáků se přizpůsobily hnízdění v blízkosti člověka. Lidské stavby nahrazují obvykle jejich původní hnízdiště (např. čáp bílý – komín místo osamoceného stromu, rorýs, poštolka – budovy místo skal).

Co se týče lidských staveb, ptáci mohou být ohrožováni nárazy do skleněných ploch, které při rychlém letu jen obtížně dokážou vidět. Nárazům lze do určité míry zamezit např. polepem.

Budky vytvořené člověkem poskytují dutinovým ptákům prostor pro hnízdění, krmítka mohou pro ptáky být zdrojem potravy během zimy.

Lidé mnohé ptačí druhy domestikovali např. kvůli masu a vejcím (kur domácí), peří (kachna domácí) či doručování zpráv (holub domácí). Někteří ptáci mohou být chováni jako domácí zvířata (typicky papoušci).