Umění

Románský sloh vznikl v 10. století na území západní a jižní Evropy. Vycházel z kultury antického Říma, od čehož byl odvozen jeho název „románský“. Na české území se tento sloh dostává až v průběhu 12. století.

Románská architektura

Stavby a celý vývoj slohu byly ovlivněny vývojem v jednotlivých zemích. Typickými stavbami byly rotundy a baziliky. Rotunda má kruhový půdorys a často je u ní i půlkruhový výklenek, který se nazývá apsida. Bazilika je obdélníkového půdorysu, který je dělen na několik částí, které nazýváme lodě.

Dalšími znaky románského slohu jsou:

• mohutné zdi,
• sdružená okna rozdělená sloupky.
• zdobené sloupy a
• portály, tey zdobené vstupy.

Dalšími stavbami, které u nás můžeme v románském slohu najít, jsou hrady, kamenné mosty nebo kláštery.

Zdi byly zdobeny freskami. Jednalo se o barevné malby do vlhké omítky. U nás je jimi proslavena rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě, na jejíž zdech jsou ztvárněni přemyslovští panovníci.

Románské písemnictví

Hlavním jazykem této doby byla latina. Knihy vznikaly v klášterech ručním přepisováním na pergamen v přímo k tomu určených skriptoriích. Prvnímu zdobenému písmenu na stránce říkáme iniciála a ilustracím v knihách iluminace.

Typickým dílem této doby jsou kroniky a legendy. Autorem Kroniky české je Kosmas, kniha je napsána v latině. Jedná se o nejstarší českou kroniku, která popisuje dějiny od stavby Babylonské věže a pokračuje až do doby Kosmova života.

Gotika navazuje časově i myšlenkově na románské umění. Vychází ze slova „gótské“ podle kmene Gótů. Tento styl byl brán jako úpadek. Původ nacházíme ve Francii v druhé polovině 12. století, odkud došlo k jejímu šíření po celé Evropě. Společně s rozmachem slohu v architektuře došlo i ke změnám ve společnosti a v myšlenkovém směřování, kdy bůh je viděn jako stvořitel.

Společnost v období gotiky

V tomto období docházelo k zakládání a rozvoji měst. První školy vznikaly při kostelech a klášterech, hlavním jazykem vzdělanců byla latina. Postupně se vzdělání rozšířilo i odděleně od církevních institucí a školy začaly vznikat i ve městech. Stále však byly dostupné jen pro chlapce.

Byly založeny nové církevní řády, např. dominikáni a františkáni.

Gotická architektura

Nejtypičtější stavbou tohoto slohu je katedrála, která znázorňuje touhu středověkého člověka přiblížit se Bohu. Důraz byl v těchto stavbách kladen na vertikalitu – svislý rozměr. Takto vysoké budovy byly postaveny s pomocí lomeného oblouku, který je často vykládán i jako spojené ruce k modlitbě, a opěrného systému, který můžeme najít ze stran katedrál. Využíval se vnější opěrný systém, který byl zvenku katedrály, i vnitřní opěrný systém, který najdeme uvnitř stavby.

Katedrály mají nejčastěji tři lodě s rozsáhlou příčnou hlavní lodí. Okna jsou úzká a zakončená lomeným obloukem. Jako ozdoby na gotických katedrálách jsou využívány:

• fiály (čtyřboký jehlan zdobený kraby),
• chrliče (zakončení okapu ve tvaru mystického zvířete),
• rozety (kruhové ozdobné okno),
• vitráže (barevná skleněná výplň oken) a
• portály neboli vstupy jsou většinou zakončeny lomeným obloukem.

Typickou sochou pro toto období byla madona, postava Panny Marie s malým Ježíšem v náručí. Dalšími stavbami v gotickém slohu, které můžeme často potkat, jsou gotické hrady, vznikaly i gotické měšťanské domy a radnice.

Gotickou architekturu dělíme na tři období – rané, vrcholné a pozdní.

Gotická architektura v českých zemích

Každé období je spojené s vládou jiného rodu. Raná gotika je spojena s Přemyslovci. Vrcholná gotika je spojena s Lucemburky. Pozdní gotika je spojena s Jagellonci.

Renesance vznikla ve 14. století v severní Itálii v prostředí bohatých městských států. Nový životní styl časově navazoval na gotiku, ale myšlenkově na antiku. Pozornost se v renesanci obrací na člověka, na lidské potřeby a odvrací se od Boha.

Spolu s renesancí se rozvíjí i myšlenkový směr humanismus, který klade důraz na lidské schopnosti a znalosti (rozum, důstojnost, svobodné rozhodování).

Věda a vzdělanost

Rozvoj vzdělanosti souvisel se znalostí jazyků. Kromě univerzální latiny se začaly prosazovat národní jazyky, stará řečtina a hebrejština. V tomto období vznikají nové vědní obory, které zkoumají přírodu.

Astronomie

Nově vzniklou vědou zabývající se přírodou, konkrétně pozorováním vesmíru a vesmírných těles, byla též astronomie. V této době mezi sebou soupeřily dvě teorie o vzájemném postavení Země a Slunce; tedy zda se Země točí kolem Slunce (názor několika astronomů) nebo Slunce kolem Země (názor církve).

Umění

Renesanční umění upuští od ideálů gotiky. Touží po dokonalosti, hledá ideální a univerzální pravidela. Umělci získali v této době významné společenské postavení, do umění proniká matematika, řeší se proporce a perspektiva, tedy optický jev, při kterém se nám vzdálenější předměty jeví menší než předměty blíže položené.

Architektura

Pro renesanci jsou typické stavby symetrické, s přímými liniemi. Mezi typické renesanční stavby patří zámky, vily, měšťanské domy. Velké oblibě se těšily udržované zahrady s živými ploty a terasami. Chrámy, pokud se stavěly, měly kruhový a podélný půdorys.