Výpis souhrnů
Jednotky a veličiny
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Zápis čísel a jednotek
Fyzikální veličina je zapsána svojí hodnotou a jednotkou. Jednotka slouží k nastavení poměřování velikostí různých hodnot tak, že odpovídá hodnotě 1.
Příklad
Délka d je 15 cm
- hodnota je 15
- jednotka je centimetr (cm)
- centimetr je určitá velikost v reálném světě, proti které je délka d 15násobná
Zápis jednotky
Jednotku zapisujeme buď jejím názvem (metr, gram, newton, hertz, …), nebo (zejména ve výpočtech) příslušnou zkratkou (m, g, N, Hz, …).
Pokud má základní jednotka velikost hodně mimo to, co měříme (např. jednotka je metr a chceme měřit tloušťku vlasu), používáme násobky jednotek:
Celou jednotku pak tvoří předpona spojená s názvem jednotky (milimetr, kilogram, megahertz, …), v případě zkratky písmeno předpony spojené se zkratkou jednotky (mm, kg, MHz, …).
Zápis hodnoty
Hodnotu veličiny zapisujeme tak, jako čísla v matematice:
- desetinné číslo (nejběžnější)
- zlomek (může se hodit, ale ve fyzice spíš nepoužíváme)
- složené číslo (ve fyzice téměř nikdy)
- exponenciální tvar (výhodný u velkých/malých čísel a větších výpočtů)
Exponenciální (mocninný) tvar se tvoří rozdělením čísla na součin čísla mezi 1 a 10 a odpovídající mocniny deseti. Např.: 0,02 je 2 ⋅ 10⁻².
Příklady
- 1,25 (desetinný) = 5/4 (zlomek) = 1 a 1/4 (složené) = 1,25 ⋅ 10⁰ (exp)
- 64 000 (desetinný) = 6,4 ⋅ 10⁴ (exp)
- 0,000 000 89 (desetinný) = 8,9 ⋅ 10⁻⁷ (exp)
Převody jednotek
Pokud chceme veličinu převést na jinou jednotku (jiný násobek), mění se i číselná hodnota veličiny (protože vyjadřuje kolikrát je tato veličina větší než jedna jednotka).
Pokud přecházíme na vyjádření v menší jednotce (např. z metrů na milimetry), musí se hodnota zvětšit. Tolikrát, kolikrát je nová jednotka menší. A naopak.
Přehled poměrů mezi jednotlivými násobky základních jednotek:
Příklad převodu hmotnosti
Hmotnost m je 1500 g. Převádíme na kg.
- kg je 1000krát větší jednotka než mg
- hodnota se proto 1000krát zmenší
- po převedení máme 1,5 kg
Jednotky s mocninami
Pro převody jednotek s mocninami platí, že poměr v tabulce výše se násobí tolikrát, kolikátou mocninu jednotky máme.
Příklad s plošnými jednotkami
Plocha S je 3 m². Převádíme na cm².
- cm je 100krát menší jednotka než m
- jednotky jsou ve druhé mocnině (m²)
- cm² je tedy (100⋅100)krát menší jednotka než m²
- hodnota se proto 10 000krát zvětší
- po převedení máme 30 000 cm²
Příklad s objemovými jednotkami
Objem V je 150 000 mm³. Převádíme na dm³.
- dm je 100krát větší jednotka než mm
- jednotky jsou ve třetí mocnině (dm³)
- dm³ je tedy (100⋅100⋅100)krát větší jednotka než mm³
- hodnota se proto 1 000 000krát zmenší
- po převedení máme 0,15 dm³
Řecká abeceda
Řecká písmena se ve fyzice používají jako doplnění klasické latinky pro označení řady různých veličin. Některá písmena (například \varphi) se používají často a dokonce i pro více veličin, jiná (jako \zeta) bychom obtížně hledali i ve vysokoškolských učebnicích.
\alpha | \Alpha | alfa | \iota | \Iota | ióta | \rho | \Rho | ró | ||
\beta | \Beta | beta | \kappa | \Kappa | kappa | \sigma | \Sigma | sigma | ||
\gamma | \Gamma | gama | \lambda | \Lambda | lambda | \tau | \Tau | tau | ||
\delta | \Delta | delta | \mu | \Mu | mí | \upsilon | \Upsilon | ypsilon | ||
\varepsilon | \Epsilon | epsilon | \nu | \Nu | ný | \varphi | \Phi | fí | ||
\zeta | \Zeta | zéta | \xi | \Xi | ksí | \chi | \Chi | chí | ||
\eta | \Eta | éta | \omicron | \Omicron | omikron | \psi | \Psi | psí | ||
\theta | \Theta | théta | \pi | \Pi | pí | \omega | \Omega | omega |
Některé znaky mohou mít více uznávaných (a poměrně odlišných) podob. Setkáme se zejména s těmito:
- malé fí – \phi i \varphi
- malé epsilon – \epsilon i \varepsilon
- malé ró – \rho \varrho
- malé kappa – \kappa i \varkappa